Ottův slovník naučný/d’Holbach

Ottův slovník naučný
Holba (obec)	d’Holbach	Holbäk

Údaje o textu
Titulek:	Holbach
Autor:	Gustav Zába
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 485. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Paul Heinrich Dietrich von Holbach

d’Holbach [dolbak] Paul Thiry, baron, filosof franc. (* 1723 v Heidelsheimu v Badensku — † 1789 v Paříži), záhy přišel do Paříže, kde z bohatých prostředků jmění svého mohl žíti jedině studiím a filosofickým společnostem. Diderot, d’Alembert, Helvetius, Buffon, Grimm a j bývali v domě jeho pravidelnými hosty. H. byl materialista bezohledný, ale opravdový v přesvědčení, výrazu nepokrytého, ač jinak díla svá uveřejňoval pseudonymně a o pravém jich původci ani filosofičtí jeho přátelé tušení nemívali. Průpravou k materialismu byly mu první jeho práce literární, překlady to německých děl o chemii, geologii a mineralogii. Nájezdy na náboženství a církev a nevěra v Boha u něho jsou v popředí postaveny jako theoretické úvahy, jež, vrcholíce v čistě mechanickém názoru světovém, zavedly jej k popření účelnosti a k atheismu, duchem pak času tehdejšího i u něho vysvětluje se záliba v pohrdání všemi institucemi náboženskými jako předsudky staré, přežilé doby. Ve smyslu tomto, kde dokazuje zbytečnost náboženství vůbec a christianismu upírá význam mravouky, psána jest celá řada prací, z nichž uvádíme: Le Christianisme dévoilé ou Examen des principes et des effets de la religion chrétienne (1767); De l’ Imposture sacerdotale ou Recueil de pièces sur le clergé (1767); L’Essai sur les préjugés ou de l’Influence des opinions sur les moeurs et le bonheur des hommes (1770), pomíjejíce ostatních, jichž celkem všech bylo přes dvacet. Za nejujednocenější a nejprohloubenější výraz franc. materialismu minulého století platí jeho Système de la nature ou des lois du monde physique et moral (vyd. pod pseud. Mirabaud, 1770). Rozpadá se ve dva díly. První jedná o přírodě a jejích zákonech, o člověku, duši a duševních schopnostech, druhý o Bohu. Rozdíl obou světů, hmotného i duchovního, jest zde setřen. Nejsou než atomy a jich zákonný pohyb, Bůh jest smyšlénkou zbytečnou, ale i děsivou. Zásady ty populárně rozvedl ve spise Bon sens ou Idées naturelles opposées aux idées surnaturelles (1772). Morálku přirozenou, nezávislou na systémech náboženských obhajuje v Système social ou Principes naturels de la morale et de la politique (1773). Životem svým byl H. muž povahy čestné a blahovolné. Zb.