Thomas Mann

Thomas Mann (1937)

Paul Thomas Mann (6. června 1875, Lübeck, Německo – 12. srpna 1955, Curych, Švýcarsko) byl německý spisovatel, filantrop a esejista první poloviny 20. století. V roce 1929 získal Nobelovu cenu za literaturu.

Výroky

• Dějiny jsou to, co se událo a co se stále znovu děje.
• Kdo ti povídá o chybách druhých, bude i druhým povídat o chybách tvých.
• Kdo ví, jakou cenu má láska? Jenom ten, kdo miluje, a ten, koho nikdo nemiluje.
• Knihy jsou nádobami ducha.
• Láska zbavená mlčenlivosti by ztratila svoji nesmrtelnou chuť a vůni.
• Lidé, kteří příliš žijí, netvoří.
• Myšlenková hloubka se má usmívat. Čím větší hlupák, tím větší kakabus.
• Myšlenky nemohou přežít, jestliže za ně člověk nemůže bojovat.
• Pochvala je odporná potrava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí rychle přejí.
• Pozitivní na skeptikovi je, že podle něho je všechno možné.
• Proti krásné ženě, která mlčí, nelze nic namítat.
• Všechno velké, co tu kdy bylo, bylo tu vždy jaksi navzdory tomu.
• Vůle odolává krutosti, podléhá však lásce a dobrotě.
• Zármutek můžeme nést sami. Ale abychom se dovedli těšit z radosti, musíme se o ni s někým podělit.
• Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Thomas Mann ve Wikipedii