Če-ťiang
Provincie Če-ťiang 浙江省 | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Chang-čou |
Status | provincie |
Souřadnice | 30°16′ s. š., 120°9′ v. d. |
Rozloha | 101 800 km² |
Nejvyšší bod | Chuang-mao-ťien (1930 m n. m.) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 64 567 588 (2020) |
Hustota zalidnění | 634,3 obyv./km² |
HDP/obyv. | CNY 113,834 USD 17,649 |
Jazyk | čínština, wu |
Národnostní složení | Chanové |
Správa regionu | |
Stát | Čína |
Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
Podřízené celky | 11 městských prefektur, 2 subprovinční města |
Tajemník KS Číny | Jüan Ťia-ťun |
Guvernér | Wang Chao |
Měna | RMB |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | CN-ZJ |
Telefonní předvolba | (+86) |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Če-ťiang (čínsky pchin-jinem Zhèjiāng, znaky zjednodušené 浙江) je provincie Čínské lidové republiky. Nachází se na jihovýchodním pobřeží země, na jih od delty řeky Jang-c’.[1] Hlavním a zároveň také největším městem provincie je Chang-čou,[2] přičemž mezi další významná sídla patří města Ning-po, Wen-čou, Tchaj-čou,[3] Šao-sing či Ťia-sing.[4] Rozloha Če-ťiangu je 105 500 km², což z něj činí jednu z nejmenších čínských provincií.[1] V roce 2020 v provincii žilo více než 64,5 milionu obyvatel.[5] Jedná se také o jednu z nejhustěji osídlených a nejbohatších provincií Číny.[4]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloha
[editovat | editovat zdroj]Provincie Če-ťiang se nachází na pobřeží Východočínského moře na jih od delty řeky Jang-c’-ťiang. Na severu sousedí s provincií Ťiang-su a centrálně spravovaným městem na úrovni provincie Šanghaj, na severozápadě s provincií An-chuej, na západě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Fu-ťien.
Povrch
[editovat | editovat zdroj]Če-ťiang je hornatá provincie, přestože se nachází na pobřeží – hory představují 70,4 % této oblasti, 23,2 % tvoří pánve a roviny. Zbývajících 6,4 % jsou vodní plochy (jezera a řeky). Na západě a jihu provincie jsou kopce a hory. Nachází se zde nejvyšší hora v provincii, Chuang-mao-ťien, s výškou 1930 m n. m. Na severu se nachází velká rovina. Touto oblastí, která je velmi úrodná, protéká mnoho řek. Če-ťiang je také provincií s největším počtem ostrovů v Číně. Zahrnuje více než 3000 malých i větších ostrovů o celkové rozloze přes 500 čtverečních kilometrů. Délka pobřeží provincie je celkem 6486 km, což je delší než u všech ostatních čínských provincií.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Provincie je složena ze dvou subprovinčních měst a 11 městských prefektur:
Mapa provincie | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | ||
---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | ||
Subprovinční město | ||||
Chang-čou | 杭州市 | Hángzhōu Shì | Kung-šu | |
Ning-po | 宁波市 | Níngbō Shì | Chaj-šu | |
Městská prefektura | ||||
Chu-čou | 湖州市 | Húzhōu Shì | Wu-sing | |
Ťia-sing | 嘉兴市 | Jiāxīng Shì | Nan-chu | |
Ťin-chua | 金华市 | Jīnhuá Shì | Wu-čcheng | |
Li-šuej | 丽水市 | Líshuǐ Shì | Lien-tu | |
Čchü-čou | 衢州市 | Qúzhōu Shì | Kche-čcheng | |
Šao-sing | 绍兴市 | Shàoxīng Shì | Jüe-čcheng | |
Tchaj-čou | 台州市 | Tāizhōu Shì | Ťiao-ťiang | |
Wen-čou | 温州市 | Wēnzhōu Shì | Lu-čcheng | |
Čou-šan | 舟山市 | Zhōushān Shì | Ting-chaj |
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 v Če-ťiangu žilo 64 567 588 obyvatel, což představuje 4,57 % celkové populace Čínské lidové republiky.[6] Podle údajů Statistického úřadu provincie Če-ťiang 52,16 % populace (33 680 008) tvořili muži , zatímco ženy představovaly 47,84% (30 887 580). Poměrně tak připadá 109,04 mužů na 100 žen. Lidé ve věku 0–17 let představovali 17,17 % populace (8 701 957), lidé ve věku 18–34 let představovali 19,76% populace (10 016 698), lidé ve věku 35–59 let představovali 39,65 % populace (20 096 105) a lidé starší 60 let představovali 23,43 % populace provincie (11 875 236).[7]
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1912 | 21 440 000 |
1928 | 20 643 000 |
1937 | 21 231 000 |
1947 | 19 959 000 |
1953 | 22 865 747 |
1964 | 28 318 573 |
1982 | 38 884 603 |
1990 | 41 445 930 |
2000 | 45 930 651 |
2010 | 54 426 891 |
2020 | 64 567 588 |
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Zemědělství
[editovat | editovat zdroj]Če-ťiang je známá jako „země ryb a rýže“. Rovina na severu provincie je zemědělským centrem a největším výrobcem hedvábí v Číně. Oblast kolem Čou-šanu je největší oblastí rybolovu v zemi. Rýže je nejdůležitějším zemědělským produktem, následuje pšenice, kukuřice a sladké brambory. Také se pěstuje juta, bavlna, řepka a cukrová třtina.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Letecká
[editovat | editovat zdroj]Největším letištěm v Če-ťiangu je mezinárodní letiště Chang-čou Siao-šan nacházející se přibližně 30 km východně od Chang-čou, hlavního města provincie.[8] V roce 2019 odbavilo více než 40 milionů cestujících a bylo tak 10. nejvytíženějším letištěm v Číně.[9]
Druhým největším letištěm v provincii je mezinárodní letiště Ning-po Li-še. Otevřeno bylo roku 1984 a slouží zejména městu Ning-po na východě Če-ťiangu.[10] V roce 2019 odbavilo 12,4 milionu cestujících a denně v průměru vypravilo 240 letů.[11] V roce 2021 bylo 32. nejrušnějším letištěm v Číně.[12]
Třetím mezinárodním letištěm v Če-ťiangu je mezinárodní letiště Wen-čou Lung-wan, do roku 2013 známé jako letiště Wen-čou Jung-čchiang.[13][14] Letiště leží u města Wen-čou a s 9,2 miliony odbavených cestujících bylo v roce 2021 33. nejrušnější letištěm v Číně,[12] a 45. největší letiště v celé Asii.[15]
Dalšími dopravními letišti v provincii jsou letiště I-wu, letiště Čou-šan Pchu-tchuo-šan a letiště Tchaj-čou Lu-čchiao. V Če-ťiangu se dále nachází letiště Te-čching Mo-kan-šan, největší letiště určené pro všeobecné letectví ve východní Číně.
Do roku 2000 jako hlavní letiště pro město Chang-čou sloužilo letiště Chang-čou Ťien-čchiao, které v současnosti slouží výhradně jako letecká základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.[16]
Letiště Li-šuej a letiště Čchü-čou jsou letiště určená pro smíšený vojenský a civilní provoz.
Letiště Ťia-sing je v současné době přestavováno z vojenského letiště na smíšené vojenské a civilní letiště. Letiště, nacházející se u města Ťia-sing, severovýchodně od Chang-čou, by mělo mít kapacitu až půl milionu cestujících ročně.[17]
Železniční
[editovat | editovat zdroj]Vysokorychlostní tratě
[editovat | editovat zdroj]Če-ťiangem prochází tři vysokorychlostní železniční koridory, které jsou součástí čínské sítě „osmi vertikálních a osmi horizontálních“ vysokorychlostních koridorů. Jedná se o dva koridory v severojižním směru, tedy tzv. „vertikály“ – jmenovitě pobřežní koridor a koridor Peking – Šanghaj – a jeden koridor „horizontální“, tedy ve směru z východu na západ, jmenovitě koridor Šanghaj – Kchun-ming.
Pobřežní koridor do provincie vstupuje ze sousední Šanghaje na severu. Poté se táhne podél čeťiangského pobřeží a nakonec vede dál na jihozápad do sousední provincie Fu-ťien. Jeho dvě součásti na území provincie Če-ťiang jsou vysokorychlostní trať Šanghaj – Chang-čou a vysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen, konkrétně tři její úseky: vysokorychlostní trať Chang-čou – Ning-po, železniční trať Ning-po – Tchaj-čou – Wen-čou a železniční trať Wen-čou – Fu-čou.
Koridor Peking – Šanghaj zasahuje do Če-ťiangu pouze okrajově; dvě z jeho vedlejších větví vedou z provincií Ťiang-su a An-chuej jižně do Chang-čou. Jedná se o vysokorychlostní trať Nanking – Chang-čou a úsek Che-fej – Chang-čou, součást vysokorychlostní trati Šang-čchiou – Chang-čou.
Třetí z koridorů, koridor Šanghaj – Kchun-ming, vede ze Šanghaje přes Če-ťiang na západ. Jeho první část, vysokorychlostní trať Šanghaj – Chang-čou, je také součástí pobřežního koridoru. Na ni v Chang-čou navazuje vysokorychlostní trať Chang-čou – Čchang-ša, vedoucí z Če-ťiangu do provincie Ťiang-si a dále do hlavního města Chu-nanu, Čchang-ša.
Kromě toho se v Če-ťiangu dále nachází vysokorychlostní trať Ťin-chua – Wen-čou, která slouží jako spojnice mezi VRT Chang-čou – Čchang-ša a VRT Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen, konkrétně stanicí Wen-čou, kde na sebe navazují úseky Ning-po – Tchaj-čou – Wen-čou a Wen-čou – Fu-čou. Trať, vedoucí čeťiangským vnitrozemím, byla uvedena do provozu v roce 2015 a její celková délka činí 188 km.
V roce 2018 byla dále uvedena do provozu vysokorychlostní trať Chang-čou – Chuang-šan, spojující provinční hlavní město Chang-čou s městskou prefekturou Chuang-šan na jihu provincie An-chuej.[18] Trať je součástí delší vysokorychlostní trati Chang-čou – Nan-čchang.[18][19]
Meziměstské tratě
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2017 je v provozu meziměstská trať Ning-po – Jü-jao. Trať má celkovou délku 48,7 km a spojuje městský obvod Chaj-šu v přístavním městě Ning-po s městským okresem Jü-jao.[20]
Konvenční tratě
[editovat | editovat zdroj]- železniční trať Ťin-chua – Wen-čou
- železniční trať Ning-po – Tchaj-čou – Wen-čou
- železniční trať Šanghaj – Chang-čou
- železniční trať Šanghaj – Kchun-ming
- železniční trať Su-čou – Ťia-sing
- železniční trať Wen-čou – Fu-čou
- železniční trať Siao-šan – Ning-po
- železniční trať Sin-ji – Čchang-sing
- železniční trať Süan-čcheng – Chang-čou
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Geography. www.ezhejiang.gov.cn [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hangzhou – The Capital Of Zhejiang Province. WorldAtlas [online]. 2019-05-14 [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zhejiang Travel Guide — Attractions, Transportation, Food. www.chinahighlights.com [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Zhejiang - A profile. www.eyeonasia.gov.sg [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). National Bureau of Statistics of China [online]. 2021-05-11 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Zhejiang Statistical Yearbook. zjjcmspublic.oss-cn-hangzhou-zwynet-d01-a.internet.cloud.zj.gov.cn [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hangzhou Xiaoshan International Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 于小明. China's top 10 airports in passenger numbers in 2019. global.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ningbo Lishe International Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ningbo Lishe International Airport. ningbo.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 2021年民航机场吞吐量排名 [online]. Civil Aviation Administration of China, 2022-03-22 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ Wenzhou Longwan International Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Wenzhou Longwan International Airport. english.wenzhou.gov.cn [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-05. (anglicky)
- ↑ Asia’s Top 50 Largest Airports in 2021 — by Number of Flights – Information Design [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jianqiao Airfield. WW2DB [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Jiaxing Airport New Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 杭黄高速铁路. 百度百科 [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ 杭昌高速铁路. 百度百科 [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ Ningbo-Yuyao Intercity Railway Starts Trial Operation. www.chinatrainguide.com [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Če-ťiang na Wikimedia Commons