(t.j., vnitek sti A.2. Glossary, jak je obsaen na stranch 2 a 16 Appendixu). Dle tak st 3.3 tho dokumentu, Seskupen zem. Abecedn azen je dle etiny.
Pracovn peklad vytvoil Ji Doek, hypertextov zformtoval a text dle upravil Jan Hollan (s vyuitm doporuen Pavla astnho).
Kurzva m nsledujc vznam:
Glosov odkaz
(kov odkaz na poloku v tomto glosi)
Druhotn
glosov odkaz (tj. pojmy, kter jsou obsaeny bu ve glosch
pspvk Pracovnch skupin IPCC k AR4, nebo definovny
v textu tohoto glose).
a b c d e f g h i j k l m n o p r s t u v w z
Iniciativy a opaten ke snen zranitelnosti prodnch a lidskch systm vi souasnm nebo oekvanm projevm zmny klimatu. Existuj rzn typy adaptace, nap. pedbn a nsledn, soukrom a veejn, nebo samosprvn a plnovan. Pklady jsou zvyovn nch a pobench hrz, nahrazen rostlin citlivch na teplotn zmny odolnjmi atd.
Soubor pevnch nebo kapalnch stic v ovzdu, obvykle velikosti mezi 0,01 μ a 10 μm (mikrometry, miliontiny metru), kter setrvvaj v atmosfe nejmn nkolik hodin. Aerosoly mou bt jak pirozenho, tak antropogennho pvodu. Aerosoly mohou ovlivovat klima nkolika zpsoby: pmo rozptylem nebo pohlcovnm zen a nepmo jako kondenzan jdra oblanosti nebo zmnou optickch vlastnost a doby trvn oblanosti.
Osoba nebo organizace, kter m legitimn zjem na projektu i pedmtu, nebo by byl ovlivnn konkrtn akc nebo politikou.
Pilotn fze na poli Spolen implementace, definovan v lnku 4.2 (a) Rmcov mluvy OSN o zmn klimatu (UNFCCC), kter pot s navrenmi aktivitami mezi rozvinutmi zemmi (a jejich spolenostmi) a mezi rozvinutmi a rozvojovmi zemmi (a jejich spolenostmi). elem AIJ je umonit smluvnm stranm UNFCCC zskat zkuenosti se spolen zavdnmi projekty. Za projekty pilotn fze AIJ se neudluj kredity. Dosud nebylo rozhodnuto o budoucnosti projekt AIJ a o tom, v jakm vztahu ke Kjtskm mechanismm by mly bt. Jako jednoduch forma obchodu s povolenkami, pedstavuj AIJ a dal nvrhy zaloen na trhu potenciln mechanismus k povzbuzen dodatenho toku prostedk ke snen emis. Viz t Mechanismus istho rozvoje a Obchod s emisemi.
Podl slunenho zen odraenho povrchem nebo pedmtem, asto vyjadovan v procentech. Povrchy pokryt snhem maj vysok albedo, albedo povrchu pd sah od vysokho k nzkmu a povrchy pokryt vegetac a oceny maj nzk albedo. Planetrn albedo Zem se mn hlavn vlivem zmn oblanosti, snhu, ledu, plochy list a pokrvky zem.
Biogeografick zna tvoen svahy nad hranic lesa, charakterizovan vskytem bylin s pzemn ric list a nzkmi kovinatmi pomalu rostoucmi devinami.
Plynouc z existence lidstva nebo jm produkovan.
Emise sklenkovch plyn, jejich prekurzor a aerosol spojen s lidskou innost, zahrnujc spalovn fosilnch paliv, odlesovn, zmny vyuit pdy, chov hospodskho zvectva, hnojen atd.
Plynn obal obklopujc Zemi. Such atmosfra je sloena tm pln z dusku (objemov smovac pomr 78,1 %) a kyslku (objemov smovac pomr 20,9 %), spolen s mnostvm stopovch plyn, jako je argon (objemov smovac pomr 0,93 %) a hlium, a radian aktivnch sklenkovch plyn, jako oxid uhliit (objemov smovac pomr bval 0,03 %, nyn je 0,04 %) a ozn. Krom toho atmosfra obsahuje sklenkov plyn vodn pru, jej mnostv je znan promnn, bn okolo 1 % objemovho smovacho pomru. Atmosfra obsahuje tak oblanost a aerosoly.
Jakkoli pekka dosaen cle, schopnosti adaptace nebo zmrovn, kterou lze pekonat nebo zmrnit politikou, plnem nebo opatenm. Odstrann bariry zahrnuje npravu trnch selhn pmo nebo snenm nklad transakc ve veejnm a soukromm sektoru, nap. zlepenm funkce instituc, snenm rizika a nejistoty, usnadnnm trnch transakc a prosazenm regulan politiky.
Rozdl mezi prstkem hmoty ledu (akumulac) a jej ztrtou (ablac a tzv. telenm ili odlamovnm ledovch hor z nich do moe). Pojmy tkajc se bilance hmoty jsou nsledujc:
Mrn bilance hmoty: ist ztrta nebo zisk hmoty za hydrologick cyklus v bod na povrchu ledovce.
Celkov bilance hmoty (ledovce): Mrn bilance hmoty prostorov seten pes celou plochu ledovce; celkov hmota, kterou ledovec zsk nebo ztrat za rok nebo vce let.
Stedn mrn bilance hmoty: Celkov bilance hmoty jednotkov plochy ledovce. Pokud jde o povrchovou (mrnou povrchovou bilanci hmoty atd.), tak pspvky toku ledu neuvaujeme; jinak bilance hmoty zahrnuje pspvky toku ledu a telen ledovch hor. Mrn povrchov bilance hmoty je kladn v oblasti akumulace a zporn v oblasti ablace.
Celkov rozmanitost vech organism a ekosystm v rznch prostorovch mtkch (od gen po cel biomy).
Vt a vrazn regionln soust biosfry, obvykle sestvajc z nkolika ekosystm (nap. les, ek, rybnk, bain v regionu s podobnm klimatem). Biomy jsou charakterizovny typickmi spoleenstvy rostlin a ivoich.
Biom tvoen vemi moskmi organismy ijcmi na plovoucm moskm ledu (zmrzl mosk vod) polrnch ocen nebo uvnit moskho ledu.
Celkov hmota ivch organism v dan oblasti nebo objemu; nedvno odumel rostlinn hmota bv asto zahrnuta jako mrtv biomasa. Mnostv biomasy se vyjaduje jako such hmotnost nebo jako energie, obsah uhlku nebo dusku.
Palivo vyrbn z organick hmoty nebo spaliteln oleje produkovan rostlinami. Mezi pklady biopaliv pat alkohol, sulftov vluh z proces vroby papru, devo a sojov olej.
st zemskho systmu zahrnujc vechny ekosystmy a ijc organismy v atmosfe, na zemi (pevninsk biosfra) nebo v ocenech (mosk biosfra), obsahujc i sekundrn organickou hmotu, jako opad, pdn organickou hmotu a ocensk detritus (odumelou organickou hmotu).
Kdy korl pijde o sv symbiotick, energii dodvajc organismy, ztrc barvu, co se nazv blednut korl.
Les borovic, smrk, jedl a modn thnouc se od vchodnho pobe Kanady zpadn na Aljaku a pokraujc ze Sibie na zpad pes celou rozlohu Ruska a do Evropy.
Mnostv slunenho zen dopadajc nad atmosfrou na plochu kolmou ke slunenm paprskm ve stedn vzdlenosti Zem od Slunce. Spolehliv men slunenho zen mohou bt provdna pouze ve vesmru a pesn zznamy sahaj jen do roku 1978. Veobecn pijman hodnota je 1368 watt na metr tveren (Wm−2) s pesnost asi 0,2 %. Kolsn velikosti nkolika desetin procenta jsou bn a obvykle spojen s pechodem slunench skvrn pes slunen disk. Kolsn „slunen konstanty“ bhem slunenho cyklu je du 0,1 %. Zdroj: AMS, 2000.
Vvoj zaloen na sad technologickch, ekonomickch, socilnch, institucionlnch, kulturnch, a biofyziklnch vlastnost, kter uruj vzjemn vztahy mezi prodnmi a lidskmi systmy, zahrnujc zpsoby vroby a spoteby ve vech sttech. Alternativn cesty vvoje oznauj rzn mon trajektorie vvoje, piem pokraovn souasnch trend je pouze jednou z mnoha cest.
Citlivost je mra, nakolik je njak systm ovlivnn, a pzniv, nebo nepzniv, promnlivost klimatu nebo zmnou klimatu. Tento vliv me bt pm (nap. zmna ve vnosech rody jako odezva na zmnu prmru teplot, jejich rozsahu nebo promnlivosti) nebo nepm (nap. kody v dsledku nrstu etnosti pobench zplav zpsobenho vzestupem hladiny moe). Toto pojet citlivosti by se nemlo plst s citlivost klimatu, kter je zvl definovna ne.
Ve zprvch IPCC rovnovn citlivost klimatu oznauje rovnovnou zmnu ron prmrn globln povrchov teploty v dsledku zdvojnsoben ekvivalentn koncentrace oxidu uhliitho v atmosfe. Vzhledem k vpoetnm omezenm je rovnovn citlivost klimatu v klimatickm modelu obvykle odhadnuta z bhu modelu veobecn cirkulace atmosfry spaenho s modelem smovac vrstvy ocenu, nebo rovnovn citlivost klimatu je urena pedevm atmosfrickmi procesy. Vkonn modely lze dopotat a do dosaen rovnovhy s dynamickm ocenem.
Pechodn odezva klimatu je zmna globln povrchov teploty, prmrovan pes dvacetilet obdob se stedem v dob zdvojnsoben atmosfrickho oxidu uhliitho, tj. v roce 70 pi 1% ronm sloenm nrstu oxidu uhliitho v experimentu s globlnm klimatickm modelem. Je to mra sly a rychlosti odezvy povrchov teploty na psoben sklenkovch plyn.
Viz Oxid uhliit.
Uhlkov da je vybrna z obsahu uhlku ve fosilnch palivech. Protoe prakticky veker uhlk z fosilnch paliv je nakonec vyputn jako oxid uhliit, uhlkov da je rovnocenn emisn dani z jednotky emis ekvivalentu CO2. Energetick da – poplatek z obsahu energie paliv – sniuje poptvku po energii, a tm sniuje emise oxidu uhliitho z pouvn fosilnch paliv. Ekologick da je navrena tak, aby ovlivnila lidsk chovn (vslovn, ekonomick chovn) smrem ke zpsobu pznivmu pro ivotn prosted. Mezinrodn uhlkov / emisn / energetick da je da uvalen na vyjmenovan zdroje ve smluvnch sttech mezinrodn dohody. Harmonizovan da zavazuje astnick stty k uvalen dan na stejn zdroje ve spolen sazb. Daov leva je snen dan za elem podncovn poptvky po nebo investovn do uritho vrobku, jako nap. technologie sniujc emise sklenkovch plyn. Uhlkov poplatek je to sam co uhlkov da.
Klima kols neustle na vech asovch mtkch. Detekce zmny klimatu je postup prokzn, e klima se zmnilo v jistm definovanm statistickm smyslu, ani by poskytl zdvodnn tto zmny. Pisouzen pin dan zmny klimatu je postup stanoven nejpravdpodobnjch dvod detekovan zmny s uritm definovanm stupnm spolehlivosti.
Viz Diskontovn
Matematick operace inc penn (nebo jin) stky, zskan nebo vydan v rznch asech (letech), navzjem srovnateln. Pouv se v n pevn nebo eventuln asov promnn meziron diskontn sazba (>0), kter sniuje budouc hodnotu oproti souasn. Pi popisnm pstupu k diskontovn se uv diskontn sazba, j lid (vkladatel a investoi) skuten pouvaj pi svch kadodennch rozhodnutch (soukrom diskontn sazba). Pi pedpisovm pstupu (etickm nebo normativnm) k diskontovn je diskontn sazba ze spoleenskho hlediska pevn, nap. zaloen na etickm posudku zjm budoucch generac (sociln diskontn sazba).
Neformln programy, vlastn zvazky a prohlen, kdy astnci (jednotliv spolenosti nebo skupiny spolenost) poutjc se do akce si sami stanovuj cle a asto provdj vlastn dohled a vydvaj zprvy.
Ujednn mezi vldnm orgnem a jednm nebo vce soukrommi subjekty za elem dosaen environmentlnch cl nebo zlepen environmentlnho chovn za hranice plnn nazench povinnost. Ne vechny dobrovoln dohody jsou pln dobrovoln; nkter zahrnuj odmny a/nebo pokuty spojen s pipojenm se k zvazkm nebo jejich splnnm.
Tepl obdob mezi zalednnmi dob ledovch. Pedchzejc doba meziledov, datovan piblin do obdob ped 129 a 116 tisci let, se oznauje jako Posledn doba meziledov. (AMS, 2000)
Vlivy zmny klimatu na prodn a lidsk systmy. V zvislosti na zven adaptace rozliujeme mezi monmi a rezidulnmi dopady: – Mon dopady: vechny dopady, kter mohou nastat za dan projektovan zmny klimatu, nebereme-li v vahu adaptaci. – Reziduln dopady: dopady zmny klimatu, kter nastanou po adaptaci. Viz t Souhrnn dopady, Trn dopady a Netrn dopady.
Pvodn termn tkajc se drah jednotlivch systm poas tlakovch n, nyn je asto zobecovn jako poukazujc na regiony, kde se vyskytuj hlavn drhy mimotropickch poruch jako sledu systm nzkho (cyklny) a vysokho (anticyklny) tlaku.
bytek ledu z ledovho pkrovu nebo ledov epice zpsoben dynamikou pkrovu nebo ledov epice (nap. ve form toku ledovce, ledovch proud i tzv. telenm – odlamovnm ledovch blok aneb hor do moe) spe ne tnm nebo odtokem.
Viz Potencil zmrovn.
Systm ivch organism ovlivujcch se navzjem a se svm fyzickm prostedm. Hranice toho, co lze oznait za ekosystm, nejsou vbec ostr a zle na pedmtu zjmu nebo studia. Take velikost ekosystmu me sahat od velmi malch rozmr a po celou Zemi.
Emise a koncentrace ekvivalentu oxidu uhliitho
Sklenkov plyny se li ve svm oteplujcm vlivu (radianm psoben) na globln klimatick systm podle svch rozdlnch zivch vlastnost a dob setrvn v ovzdu. Tyto oteplujc vlivy lze vyjdit spolenou mrou zaloenou na radianm psoben CO2.
Ekvivalentn emise CO2 jsou takov mnostv emitovanho CO2, kter by zpsobilo stejn radian psoben, integrovan pes dan asov horizont, jako skuten emitovan mnostv sklenkovho plynu s dlouhou ivotnost nebo smsi takovch sklenkovch plyn. Ekvivalent se vypot vynsobenm emis sklenkovho plynu jeho potencilem globlnho oteplovn pro dan asov horizont (v tto zprv jde o 100 let). Pro sms plyn se zsk setenm ekvivalent pro kad z nich. Ekvivalent oxidu uhliitho je standardn a uitenou mrou pro srovnvn emis rznch sklenkovch plyn, ale neznamen, e takov emise vyvolvaj tut zmnu klimatu (viz kapitolu 2.10 WGI).
Ekvivalentn koncentrace CO2 je takov koncentrace CO2, kter by zpsobila stejn velk radian psoben jako dan sms CO2 a dalch psobcch sloek (me jt pouze o sklenkov plyny, nebo o sklenkov plyny i aerosoly)
Viz Ekvivalent oxidu uhliitho.
Viz Ekvivalent oxidu uhliitho.
Termn El Nio byl pvodn pouit k popisu teplho moskho proudu, kter periodicky tee podl pobe Ekvdoru a Peru a naruuje mstn rybstv. Postupn byl uren pro popis rozshlho oteplen tropickho Tichho ocenu vchodn od datov hranice. Tento jev v ocenu je doprovzen velkorozmrovou fluktuac pole pzemnho tlaku v tropech a subtropech nazvanou Jin oscilace. Tento spaen atmosfricko-ocensk jev zasahujc asov obdob od dvou do asi sedmi let je veobecn znm jako El Nio - Jin oscilace, neboli ENSO. Je asto men rozdlem odchylek pzemnho tlaku mezi Darwinem a Tahiti a povrchovou teplotou v centrln a vchodn sti rovnkovho Tichho ocenu. Bhem udlosti ENSO slbne pevldajc pastov proudn, co omezuje vzestup vody z hloubek vzhru a pozmuje ocensk proudn tak, e roste povrchov teplota, co dle oslabuje pastov proudn. Tato udlost m velik vliv na pole vtru, povrchov teploty ocenu a srek v tropickm Tichm ocenu. M vliv na klima v celm Pacifickm regionu a mnoha dalch stech svta skrze globln dlkov vazby. Studen fze ENSO se nazv La Nia.
Projektovan asov vvoj emis sklenkovho plynu nebo skupiny sklenkovch plyn, aerosol a prekurzor sklenkovch plyn.
Rozdl mezi celkovou vstupujc a odchzejc energi v klimatickm systmu. Pokud je tato bilance kladn, dochz k oteplovn; je-li zporn, k ochlazovn. Zprmrovan pes celou zemkouli a pes dlouh asov obdob mus bt nulov. Protoe klimatick systm zskv prakticky vekerou svoji energii ze Slunce, nulov bilance znamen, e mnostv dopadajcho slunenho zen mus bt v prmru globln rovno soutu odchzejcho odraenho slunenho zen a odchzejcho tepelnho infraervenho zen emitovanho klimatickm systmem. Naruen tto globln radian bilance, a u antropogenn nebo pirozen, se nazv radian psoben.
Energetick intenzita je pomr spoteby energie k ekonomickmu nebo fyzickmu vkonu. Na nrodn rovni je energetick intenzita pomr celkov primrn energie nebo spoteby finln energie k hrubmu domcmu produktu (GDP, HDP). Podle druhu innosti lze ve jmenovateli pout tak fyzikln veliiny, nap. litr paliva / ujet km.
Pomr uitenho energetickho vkonu systmu, procesu pemny nebo innosti k jejich energetickmu pkonu.
Dodan mnostv prce nebo tepla. Rozliujeme rzn druhy energie. Energie slou lidskm clm, pokud proud z jednoho msta na druh nebo je pemovna z jednoho druhu na jin. Primrn energie (oznaovan tak jako zdroje energie) je energie obsaen v prodnch zdrojch (nap. uhl, rop, zemnm plynu, uranu), kter neprola jakoukoli antropogenn pemnou. Tato primrn energie mus bt pemnna a transportovna, aby se stala vyuitelnou energi (nap. svtlem). Obnoviteln energie se zskv z trvalho nebo opakovanho toku energie psobcho v prodnm prosted a zahrnuje bezuhlkov technologie, jako jsou solrn energie, sla vody, vtru, plivu a vln a geotermln teplo, a rovn uhlkov neutrln technologie jako je uit biomasy. Vloen (i ed) energie je energie pouit pi vrob materil (nap. zpracovn kov nebo stavebnch materil), zahrnujc energii uitou zpracovatelskm zazenm (nult d), energii vyuitou pi vrob materil pouitch ve zpracovatelskm zazen (prvn d) a tak dle.
Proces rpzruen a penosu pdy a horniny zvtrvnm, svahovmi pohyby a innost vodnch tok, ledovc, vln, vtru a spodn vody.
Sloen proces odpaovn vody z povrchu Zem a vypaovn z vegetace.
Tento termn oznauje skupiny plyn hydrofluorouhlovodky, zcela fluorovan uhlovodky a fluorid srov, kterch se tk Kjtsk protokol.
Vda o pirozench jevech v biologickch systmech, kter se periodicky opakuj (nap. vvojov stdia, migrace), a jejich vztahu ke klimatu a seznnm zmnm.
Jeden ze esti sklenkovch plyn, kter se m omezovat podle Kjtskho protokolu. Je iroce pouvn v tkm prmyslu jako izolace vysokonapovch zazen a pi vrob polovodi a systm chladcch kabely.
Uhlkat paliva z fosilnch usazenin uhlovodk, zahrnujc uhl, raelinu, ropu a zemn plyn.
Proces, pi kterm zelen rostliny, asy a nkter bakterie odebraj ze vzduchu oxid uhliit (nebo uhliitanov ionty z vody ) k tvorb sacharid. Existuje nkolik typ fotosyntzy s rznou odezvou na koncentrace oxidu uhliitho v atmosfe. Viz Zrodovn oxidem uhliitm.
Globln povrchov teplota je odhad globln prmrn teploty vzduchu u povrchu (m se ve vce 2 m nad ternem). Avak pro asov zmny se pouvaj pouze odchylky od klimatickho normlu, nejastji zaloen na globlnm prostorov venm prmru odchylek povrchov teploty moe a odchylek teploty vzduchu u povrchu pevniny.
Souhrnn nzev skupiny sten halogenovanch organickch slouenin, zahrnujc chlorofluorouhlovodky (CFCs), hydrogenovan chlorofluorouhlovodky (HCFCs), hydrofluorouhlovodky (HFCs), halony, metylchlorid, metylbromid a jin. Mnoh z halogenovanch uhlovodk maj znan potencily globlnho oteplovn (GWP). Halogenovan uhlovodky obsahujc chlr a brm se tak podlej na pokozovn oznov vrstvy.
Viz Klimatick model
Postup rozpoznn a ohodnocen vliv zmny klimatu na prodn a lidsk systmy po strnce finann a/nebo jin.
Hrub domc produkt (GDP, HDP) je penn hodnota vekerho zbo a slueb vytvoench uvnit sttu.
Jeden ze esti sklenkovch plyn nebo jejich skupin omezench podle Kjtskho protokolu. Vyrbj se komern jako nhrady chlorofluorouhlovodk. HFCs jsou iroce pouvny v chladicch zazench a v prmyslov vrob polovodi. Viz Halogenovan uhlovodky
Cyklus, v nm se voda vypauje z ocen a povrchu zem, je penena pes Zemi atmosfrickou cirkulac jako vodn pra, kondenzuje ve form oblanosti, vypadv ve form det a snhu, je zachycena stromy a vegetac, odtk po povrchu zem, pronik do pdy, dopluje spodn vodu, tvo vodn toky a nakonec se vlv do ocen, ze kterch se bude poslze znovu vypaovat (AMS, 2000). Rozmanit systmy zapojen do hydrologickho cyklu se obvykle oznauj jako hydrologick systmy.
Sloka klimatickho systmu zahrnujc vodn povrchy a podzemn vodu, tedy oceny, moe, eky, sladkovodn jezera, spodn vodu atd.
Implementace popisuje innosti provdn ke splnn zvazk plynoucch ze smlouvy a zahrnuje prvn a faktickou fzi. Prvn implementace se vztahuje k legislativ, pedpism, soudnm nazenm a zahrnuje dal innosti nap. snahu o dosaen pokroku, kter vlda podnik pi zavdn mezinrodnch dohod do domcho prvnho du a do politiky. Faktick implementace vyaduje strategie a programy vyvolvajc zmny v chovn a rozhodovn clovch skupin. Clov skupiny pak pijmaj inn zmrujc a adaptan opaten. Viz t Plnn.
Jakkoli onemocnn zpsoben mikrobilnmi initeli penosnmi z lovka na lovka nebo ze zvat na lidi. Penos me nastat pmm fyzickm kontaktem, manipulac s pedmtem zasaenm infeknm organismem, skrze penaee onemocnn, kontaminovanou vodou nebo enm vykalanch a vydechnutch infikovanch kapnek ve vzduchu.
Zkladn technick vybaven a zazen, vrobn zvody, instalace a sluby nutn pro vvoj, innost a rst njak organizace, msta nebo sttu.
Trn mechanismy implementace definovan v lnku 6 Kjtskho protokolu, umoujc sttm Dodatku I nebo spolenostem z tchto zem zavdt spolen projekty, kter omezuj nebo sniuj emise nebo zvtuj propady, a sdlet jednotky snen emis (ERU). innost JI je t obsaena ve lnku 4.2 (a) Rmcov mluvy OSN o zmn klimatu (UNFCCC). Viz t Kjtsk mechanismy; Aktivity zavdn spolen (AIJ).
Metoda analzy, kter spojuje vsledky a modely z fyziklnch, biologickch, ekonomickch a spoleenskch vd a vzjemn vztahy mezi tmito slokami v konzistentn systm pro zhodnocen stavu a nsledk zmn ivotnho prosted a na n odpovdajc politiky. Modely pouvan k proveden takov analzy se nazvaj Modely jednotnho hodnocen (IAM).
Pevldajc koncept vodnho managementu, kter nicmn nebyl jednoznan definovn. IWRM je zaloen na tyech principech, kter byly formulovny Mezinrodn konferenc o vod a ivotnm prosted (ICWE) v Dublinu v roce 1992: 1) pitn voda je omezen a zraniteln zdroj, nezbytn k zachovn ivota, rozvoje a ivotnho prosted; 2) management a rozvoj vodnho hospodstv by ml bt zaloen na pstupu zahrnujcm ast vech spotebitel, projektant a politickch initel na vech rovnch; 3) eny hraj hlavn lohu v obstarvn, sprv a ochran vody; 4) voda m ekonomickou hodnotu ve vech svch konkurujcch si pouitch a mla by bt uznna jako ekonomick statek.
Jev, kter je na konkrtnm mst a v dan ron dob mimodn. Definice pvlastku „mimodn“ se li, ale jev extrmnho poas by ml normln bt stejn nebo mn ast ne 10. nebo 90. percentil pozorovan hustoty pravdpodobnosti vskytu. Vlastnosti toho, co se nazve extrmn poas, se mohou samozejm v absolutnm smyslu liit od msta k mstu. Jednotliv extrmn jev neme bt jednodue a pmo pisouzen antropogenn zmn klimatu, nebo vdy je urit pravdpodobnost, e se dotyn jev mohl vyskytnout pirozen. Kdy charakter extrmnho poas petrvv njakou dobu, teba seznu, me bt oznaen jako extrmn klimatick jev, obzvl pokud pin prmr nebo hrn, kter je sm extrmn (nap. seznn sucho nebo vydatn srky).
Oblast shromaujc a odvdjc deovou vodu.
Pjem uvaovan ltky do zsobnku. Jmn ltek obsahujcch uhlk, konkrtn oxidu uhliitho, se asto nazv ukldn (uhlku).
Ekonomick mechanismy zaloen na trnch principech, kter mohou smluvn strany Kjtskho protokolu pout pi pokusu o zmenen monch ekonomickch dopad poadavk na snen emis sklenkovch plyn. Zahrnuj Spolenou implementaci (lnek 6), Mechanismus istho rozvoje (lnek 12) a Obchod s emisemi (lnek 17).
Kjtsk protokol k Rmcov mluv OSN o zmn klimatu (UNFCCC) byl pijat v roce 1997 v japonskm Kjtu na Tetm zasedn (TS) Konference smluvnch stran (COP) UNFCCC. Obsahuje prvn vymahateln zvazky vedle tch, kter jsou uvedeny v UNFCCC. Stty zahrnut v Dodatku B protokolu (vtina zem Organizace pro ekonomickou spoluprci a rozvoj (OECD) a zem s transformujc se ekonomikou) souhlasily se snenm svch emis antropogennch sklenkovch plyn (oxidu uhliitho, metanu, oxidu dusnho, hydrofluorouhlovodk, zcela fluorovanch uhlovodk a fluoridu srovho) o nejmn 5 % pod rove roku 1990 v zvaznm obdob let 2008 a 2012. Kjtsk protokol vstoupil v platnost 16. nora 2005.
Klima v um smyslu je obvykle definovno jako prmrn poas nebo pesnji jako statistick popis v pojmech stedn hodnoty a promnlivosti relevantnch veliin pes asov obdob v rozmez od msc po tisce nebo miliny let. Klasick obdob pro prmrovn tchto veliin je 30 let podle definice Svtov meteorologick organizace (WMO). Relevantn veliiny jsou nejastji povrchov promnn jako teplota, srky nebo vtr. Klima v irm smyslu je stav klimatickho systmu zahrnujc statistick popis. V rznch stech tto publikace jsou pouita rzn prmrovac obdob, nap. dvacetilet obdob.
Interakn mechanismus mezi procesy v klimatickm systmu se nazve klimatick zptn vazba, pokud vsledek vchozho procesu zpsob zmny v jinm procesu, kter znovu ovlivuj vchoz proces. Pozitivn zptn vazba zesiluje pvodn proces a negativn ho oslabuje.
Numerick vyjden klimatickho systmu zaloen na fyziklnch, chemickch a biologickch vlastnostech jeho sloek, jejich interakc a proces zptnch vazeb a vysvtlujc vechny nebo nkter jeho znm vlastnosti. Klimatick systm me bt reprezentovn modely rzn sloitoosti, to jest, pro libovolnou sloku nebo kombinaci sloek me bt identifikovna paleta nebo hierarchie model, licch se v takovch aspektech jako poet prostorovch dimenz, stupe, do nho jsou fyzikln, chemick nebo biologick procesy explicitn vyjdeny, nebo mra, do n jsou zahrnuty empirick parametrizace. Modely veobecn cirkulace s vazbou atmosfra-ocen (AOGCMs) poskytuj zpodobnn klimatickho systmu, jej komplexnost je blzk maximu, kter souasn metody umouj. Ve vvoji jsou jet komplexnj modely se vzjemn psobcm chemismem a biologi (viz kapitolu 8 WGI). Klimatick modely se vyuvaj jako vzkumn nstroje ke studiu a simulacm klimatu i pro operativn ely zahrnujc msn, seznn a meziron pedpovdi klimatu .
Pravdpodobn a asto zjednoduen vyjden budoucho klimatu zaloen na vnitn konzistentnm souboru klimatologickch vztah, kter bylp vytvoeno za jasnm elem vyeten potencilnch dsledk antropogenn zmny klimatu a kter asto slou jako vstup do dopadovch model. Projekce klimatu asto slou jako podklad pro konstrukci klimatickch scn, ale klimatick scn obvykle vyaduje dodatenou informaci nap. o pozorovanm souasnm klimatu. Scn zmny klimatu je rozdl mezi klimatickm scnem a souasnm klimatem.
Klimatick systm je vysoce sloit systm sestvajc z pti hlavnch sloek: atmosfry, hydrosfry, kryosfry, povrchu zem a biosfry, a vzjemnch vztah mezi nimi. Klimatick systm se vyvj v ase vlivem sv vlastn vnitn dynamiky a v dsledku vnjho psoben, jako jsou vulkanick erupce, slunen zmny a antropogenn psoben zahrnujc zmny sloen atmosfry a zmnu vyuit pdy.
Vyuit odpadnho tepla z tepelnch elektrren v prmyslu nebo pro vytpn budov nebo mstskch tvrt. Tmto teplem je nap. kondenzan teplo z parnch turbn nebo hork kouov plyny unikajc z plynovch turbn.
Termn korl je obvykle bn pojmenovn du Scleractinia, jeho vichni zstupci maj tvrdou skopku a dl se podle toho, jestli stav korlov tesy i ne, a na teplo- a studenovodn korly. Viz Blednut korl; Korlov tesy.
Vpencov struktury podobn skalm stavn korly podl pobe ocen (lemujc tesy) nebo na vrchu mlkch, podmoskch lavic nebo svah (barirov tesy, atoly), nejnpadnj v tropickch a subtropickch ocenech.
Sloka klimatickho systmu skldajc se ze veho snhu, ledu a zamrzl pdy (vetn permafrostu) na a pod povrchem zem a ocenu. Viz t Ledovec; Ledov pkrov.
Masa ledu ve tvaru kopule, obvykle pokrvajc horskou oblast podstatn menho rozsahu ne ledov pkrov.
Jezero vytvoen vodou z tajcho ledovce, umstn bu na ele ledovce (znm jako proglaciln jezero), na povrchu ledovce (supraglaciln jezero), uvnit ledovce (englaciln jezero) nebo na ledovcovm podlo (subglaciln jezero).
Hmota pevninskho ledu tekouc z kopce psobenm gravitace (prostednictvm vnitn deformace a/nebo klouznm po podkladu) a omezen vnitnm naptm a tenm vespod a po stranch. Ledovec je udrovn hromadnm snhu ve vysokch nadmoskch vkch v kombinaci s tnm v nzkch nadmoskch vkch nebo odlamovnm do moe. Viz Bilance hmoty. (Ve starm eskm nzvoslov se jako ledovec oznaovala jakkoliv velk masa ledu, asi z nezvyku na jin ledov tvary ne alpsk. Rozlehlej tvary zakrvajc i vrcholky hor, z nich led odtk do vce stran, v pekladech ale oznaujeme samostatnmi pojmy ledov epice a ledov pkrov (tt) – ty na okrajch obvykle obsahuj adu ledovc. Jako „ledovec“ se lidov oznauje i plovouc blok ledu odlomen z ela ledov masy, kter se sune do moe, nap. ze skutenho ledovce; takov blok se anglicky nazv jako iceberg ili ledov hora. Li se od (ploch, nzk) kry, kter vnikla mrznutm moe, viz Mosk led. Chce-li autor eskho textu zdraznit, e m na mysli skuten ledovec – glacier, me jej oznait jako „horsk ledovec“. – poznmky pekladatele)
Led vlcovho tvaru vyvrtan z ledovce nebo ledovho pkrovu.
Masa pevninskho ledu dostaten siln na to, aby zakryla vtinu relifu podlon skly, take jej tvar je uren pedevm jej dynamikou (vnitnmi deformacemim ledu a/nebo klouznm po podkladu). Pevninsk ledov pkrov tee smrem ven z stedn nhorn ploiny s malm prmrnm povrchovm sklonem. Okraje obvykle klesaj strmji a vtina ledu je odebrna vybhajcmi ledovci nebo rychle tekoucmi proudy ledu, v nkterch ppadech do moe nebo do ledovch elf plovoucch na moi. V souasnm svt jsou jen ti velk pevninsk ledov pkrovy. Jeden v Grnsku a dva v Antarktid: Vchodo- a Zpadoantarktick ledov tt, dltkem mezi nimi je Transantarktick poho. Bhem dob ledovch bylo ledovch pkrov vce. Podobn tvary, ale s rozlohou men ne 50 000 km2, se nazvaj ledov epice.
Vegetan typ, ve kterm pevldaj stromy. Po celm svt se pouv mnoho definic pojmu les, co odr znan rozdly v biogeofyziklnch podmnkch, spoleensk struktue a hospodstv. Konkrtn kritria plat podle Kjtskho protokolu. Diskuse termnu les a souvisejcch pojm jako zalesovn, znovuzalesovn a odlesovn je uvedena ve Zprv IPCC o vyuit pdy, zmnch vyuit pdy a lesnictv (IPCC, 2000). Rovn ve Zprv o definicch a metodologickch monostech inventarizace emis z degradace lesa a nien dalch typ vegetace vyvolanch pmo lovkem (IPCC, 2003).
Systm, v nm lidsk organizace maj hlavn funkci. asto, ale ne vdy, je tento pojem synonymem pro spolenost nebo spoleensk systm, nap. zemdlsk, politick, technologick nebo ekonomick systm; to jsou vechno lidsk systmy ve smyslu pouitm ve tvrt hodnotc zprv (AR4).
Tyto nklady se obvykle udvaj jako zmna hrubho domcho produktu (HDP) nebo jeho rstu, nebo jako pokles bohatstv i spoteby.
Endemick nebo epidemick parazitick onemocnn zpsoben organismy rodu Plasmodium (prvoci) a penen na lidi komry rodu Anopheles; projevuje se zchvaty vysok horeky a systmovmi poruchami; celosvtov postihuje okolo 300 milin a zabj piblin 2 miliny lid ron.
Pstroj umstn na pobe (a v nkterch mstech na moi), kter nepetrit m vku hladiny moe vzhledem k pilehl pevnin. asov prmrovn takto zaznamenan vky hladiny dv pozorovan dlouhodob zmny relativn vky hladiny. Viz Zmna vky / vzestup hladiny moe.
Podle popisu v lnku 12 Kjtskho protokolu chce CDM doshnout dvou cl: (1) pomhat sttm mimo Dodatek I v dosaen udritelnho rozvoje a v pispvn konenmu cli dohody; a (2) pomhat sttm jmenovanm v Dodatku I v dosaen plnn jejich kvantifikovanch emisnch omezen a reduknch zvazk. Potvrzen jednotky snen emis (CERU) z projekt CDM podniknut ve sttech mimo Dodatek I, kter omez nebo sn emise sklenkovch plyn, pokud jsou uznny operanmi orgny urenmi Konferenc smluvnch stran / Setknm smluvnch stran, mohou pipadnout investoru (vld nebo prmyslu) ze sttu Dodatku B. Podl na vnosu z uznanch aktivit projektu je pouit na pokryt administrativnch nklad a na pomoc tm rozvojovm zemm, kter jsou zvlt ohroeny nepznivmi vlivy zmny klimatu, nst nklady adaptace.
Metan je jednm ze esti sklenkovch plyn, kter se m omezovat podle Kjtskho protokolu; je hlavn slokou zemnho plynu a doprovz vechna uhlovodkov paliva, chov dobytka a zemdlstv. Metan uhelnch sloj je plyn vyskytujc se v loiscch uhl.
Konzistentn mra vlastnost pedmtu nebo innosti, kter se jinak tko seln vyjaduj.
Rys, kterm se jeden jev nebo strnka li od jinch; nco jedinenho, odlinho, pznanho, vzcnho nebo neobvyklho.
Viz Klimatick model; Modely „zdola nahoru“ (bottom-up); Modely „shora dol“ (top-down).
Top-down model uplatuje makroekonomickou teorii, ekonometrick a optimalizan techniky ke shrnovn ekonomickch veliin. S vyuitm historickch daj o spoteb, cench, pjmech a nkladech tyto modely stanovuj konenou poptvku po zbo a slubch a dodvkch z hlavnch odvtv, jako jsou energetika, doprava, zemdlstv a prmysl. Nkter top-down modely zaleuj technologick daje, m zmenuj rozdl od model „zdola nahoru“.
Bottom-up modely reprezentuj skutenost souhrnem vlastnost typickch innost a proces se zetelem na technologick, technick a cenov detaily. Viz t Modely „shora dol“ (top-down).
Monzun je seznn obrat jak smru vtru, tak doprovodnch srek v tropech a subtropech, zpsoben rozdlnm zahvnm povrchu zem kontinentlnho mtka a pilehlho ocenu. K monzunovm dem dochz hlavn v lt nad pevninou.
Jakkoli forma ledu pozorovan v moi, kter vznikla zmrznutm mosk vody. Mosk led mou tvoit nesouvisl kusy (ledov kry) pohybujc se po hladin ocenu silou vtru a moskch proud, shluk takovch (i navrench) ker (pole ledovch ker), nebo nehybn ledov vrstva spojen s pobem (led drc se pevniny). Mosk led mlad ne jeden rok se nazv leton led. Vcelet led je ten, kter peil aspo jednu seznu letnho tn.
Nelinearita klimatickho systmu me vst k nhl zmn klimatu, nkdy nazvan prudk zmna klimatu, nhl udlost nebo dokonce pekvapen. Termn nhl asto odkazuje k asovm mtkm rychlejm ne je typick asov mtko toho radianho psoben, kter zmnu vyvol. Nicmn ne vechny nhl zmny klimatu mus bt psobeny vnjmi silami. Mezi uvaovan mon nhl udlosti pat dramatick petvoen termohalinn cirkulace, prudk bytek ledu, masivn tn permafrostu nebo zven pdn dchn vedouc k rychlm zmnm v uhlkovm cyklu. Dal mohou bt opravdu neekan, vyplvajc ze silnho, prudce se mncho psoben v nelinernm systmu.
Spoteba zdroj, jakmi jsou pracovn doba, kapitl, materily, paliva a dal, v dsledku njak innosti. V ekonomice jsou vechny prostedky ohodnoceny jejich hodnotou ul pleitosti, co je hodnota nejcennjho alternativnho pouit zdroj. Nklady jsou definovny mnoha zpsoby a za mnoha pedpoklad ovlivujcch jejich vi. Druhy nklad zahrnuj: administrativn nklady, nklady kod (na ekosystmech, lidech a ekonomikch plynouc z negativnch vliv zmny klimatu), a implementan nklady na zmnu stvajcch pravidel a regulac, sil vnovan budovn kapacit, informace, vchovu, vzdln atd. Soukrom nklady jsou neseny jednotlivmi lidmi, spolenostmi a dalmi soukrommi subjekty, kter konaj akci, zatmco spoleensk nklady obsahuj tak extern vdaje na ivotn prosted a spolenost jako celek. Opakem nklad jsou pnosy (tak nkdy nazvan negativn nklady). Nklady minus pnosy jsou ist nklady.
Nklady na plnovn, ppravu, umonn a zavdn adaptanch opaten, vetn pevdcch nklad.
Vyjden mry toho, nakolik je hodnota (nap. budouc stav klimatickho systmu) neznm. Nejistota me plynout z nedostatku znalost nebo rozdlnch nzor na to, co je znm nebo vbec poznateln. Me mt mnoho zdroj, od mitelnch chyb dat po nejednoznan definovan pedstavy i terminologii, nebo nepesn projekce lidskho chovn. Nejistota tedy me bt reprezentovna kvantitativn, napklad rozsahem hodnot spotench rznmi modely, nebo kvalitativnm soudem, napklad odrejcm hodnocen tmu odbornk (viz Moss and Schneider, 2000; Manning et al., 2004). Viz t Pravdpodobnost; Spolehlivost.
Mra vskytu nemoc nebo jinch zdravotnch pot v rmci populace, pihlejc k mrm nemocnosti v zvislosti na vku. Ukazatele nemocnosti zahrnuj nov ppady / celkov vskyt chronickch nemoc, mnostv hospitalizac, nvtv zazen primrn pe, dn pracovn neschopnosti (tzn. dn neptomnosti v prci) a petrvvn pznak.
Dopady, kter ovlivn ekosystmy nebo lidsk blahobyt, ale kter nejdou jednodue finann vyjdit, nap. zven riziko pedasnho mrt nebo zven poet lid ohroench hladem. Viz t Trn dopady.
Neziskov skupina nebo sdruen organizovan mimo institucionalizovan politick struktury za elem uskutenn konkrtnch spoleenskch a/nebo environmentlnch cl nebo sluby konkrtnmu okruhu lid. Zdroj: http://www.edu.gov.nf.ca/curriculum/teched/resources/glos-biodiversity.html
Vytlaen sladk povrchov nebo spodn vody postupem slan vody vlivem jej vy hustoty. Obvykle se to dje v pobench oblastech nebo v stch ek nsledkem zmenen vlivu pevniny (nap. bu snenm odtokem a s nm spojenm doplovnm spodn vody, nebo nadmrnm odbrem vody ze zvodn) nebo zven vlivu moe (nap. relativnm vzestupem vky hladiny moe).
Trn pstup k dosaen environmentlnch cl. Umouje tm, kte sn sv emise sklenkovch plyn pod pidlenou hodnotu, aby vyuili tuto nadmrnou redukci ke kompenzaci emis z jinho zdroje v dan zemi nebo mimo ni. Obecn se jedn o obchodovn na vnitropodnikov, vnitrosttn a mezinrodn rovni. Druh hodnotc zprva (SAR) IPCC pijala konvenci o pouvn povolenek pro tuzemsk obchodovn a kvt pro mezinrodn. Obchod s emisemi podle lnku 17 Kjtskho protokolu je systm obchodovatelnch kvt zaloen na pidlench mnostvch vypotench ze zvazk sniovn a omezen emis uvedench v Dodatku B protokolu.
Obchod s povolenkami je nstroj ekonomick politiky, podle nj lze s prvem na vypoutn emis – v tomto ppad s mnostvm emis sklenkovch plyn – obchodovat bu na volnm nebo kontrolovanm trhu s povolenkami. Emisn povolenka je nepevoditeln nebo obchodovateln oprvnn pidlen vldou prvnmu subjektu (spolenosti nebo jinmu emitoru) vypoutt uren mnostv ltky.
Pemna lesa na bezles zem. Diskuse termnu les a souvisejcch pojm jako zalesovn, znovuzalesovn a odlesovn je uvedena ve Zprv IPCC o vyuit pdy, zmnch vyuit krajiny a lesnictv (IPCC, 2000). Rovn ve Zprv o definicch a metodologickch monostech inventarizace emis z degradace lesa a nien dalch typ vegetace vyvolanch pmo lovkem (IPCC, 2003).
Schopnost spoleenskho nebo ekologickho systmu tlumit nepokoje nebo poruchy pi udren stejn zkladn struktury a zpsobu fungovn, funkce samoorganizace a schopnosti pizpsoben se stresu a zmn.
st srek, kter se nevypa z pdy ani z vegetace, ale tee po povrchu zem a vrac se do vodnch tvar. Viz Hydrologick cyklus.
Pokles pH mosk vody nsledkem absorpce antropogennho oxidu uhliitho.
Opaten jsou technologie, procesy a postupy, kter sniuj emise nebo vlivy sklenkovch plyn pod pedpokldan budouc rovn. Pklady opaten jsou technologie obnoviteln energie, metody minimalizace odpad, dojdn prostedky hromadn dopravy atd. Viz t Politiky.
Jeden ze esti druh sklenkovch plyn, kter se m omezovat podle Kjtskho protokolu. Hlavnm antropogennm zdrojem oxidu dusnho je zemdlstv (zachzen s pdou a statkovmi hnojivy), ale dleit pspvky pochzej t z itn odpadnch vod, ze spalovn fosilnch paliv a z chemickho prmyslu. Oxid dusn je tak produkovn pirozen irokou paletou biologickch zdroj v pd a ve vod, konkrtn innost mikrob ve vlhkch tropickch lesch.
Pirozen se vyskytujc plyn, tak vedlej produkt spalovn fosilnch paliv z loisek fosilnho uhlku, jakmi jsou ropa, zemn plyn a uhl, plen biomasy, zmn ve vyuit pdy a nkterch prmyslovch proces. Je to nejdleitj antropogenn sklenkov plyn, kter ovlivuje radian bilanci Zem. Bere se za referenn plyn, vi nmu jsou posuzovny ostatn sklenkov plyny, a proto m potencil globlnho oteplovn roven 1.
Ozn, tatomov forma kyslku, je plynn sloka atmosfry. V troposfe se ozn tvo jak pirozen, tak fotochemickmi reakcemi zahrnujcmi plyny, kter jsou vsledkem lidskch aktivit (smog). Troposfrick ozn se chov jako sklenkov plyn. Ve stratosfe se ozn tvo interakc slunenho ultrafialovho zen s molekulrnm kyslkem (O2). Stratosfrick ozn hraje rozhodujc lohu ve stratosfrick radian bilanci. Jeho koncentrace je nejvy v oznov vrstv.
Klima bhem obdob ped rozvojem mcch pstroj, kter zahrnuje historickou a geologickou dobu, pro n jsou k dispozici pouze nepm (proxy) klimatick zznamy.
Palivov lnek pmo a souvisle vyrb elektinu z kontrolovan elektrochemick reakce vodku nebo jinho paliva s kyslkem. S vodkem jakoto palivem emituje jen vodu a teplo (nikoli oxid uhliit) a toto teplo me bt vyuito. Viz Kogenerace tepla a elektiny.
Kupn sla mny je vyjdena uitm spotebnho koe zbo a slueb, kter lze koupit za dan mnostv penz v domovsk zemi. Mezinrodn srovnn nap. hrubch domcch produkt (GDP) stt me bt zaloeno spe na kupn sle mn ne na souasnch smnnch kursech. Odhady vyuvajc PPP maj tendenci sniovat HDP na obyvatele v prmyslovch zemch a zvyovat HDP na obyvatele v rozvojovch zemch.
Pro danou mnoinu dat (nap. zmench teplot vzduchu) je zvolen percentil nejmen hodnota (v takovm pklad teplota), kterou nepesahuje zvolen procentn podl (od 1 do 100) z prvk on mnoiny (tedy jednotlivch men teplot). Percentil je asto pouvn k odhadu extrm danho rozdlen. Napklad 90. (10.) percentil me bt zvolen jako prh pro horn (doln) extrm. ekneme-li, e 10. percentil (nap. letnch men teplot v 7 h rno) byl 12,8 °C, znamen to e prv 10 % men poskytlo hodnotu ni nebo rovnou 12,8 °C. (Vce viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantil.)
Zem (pda nebo hornina a obsaen led a organick materil), kter zstv pod teplotou 0 °C alespo dva po sob jdouc roky (Van Everdingen, 1998). Viz t Zamrzl pda.
pH je bezrozmrn mra kyselosti vody (nebo jakhokoli roztoku). ist voda m pH=7. Kysel roztoky maj pH men ne 7 a zsadit roztoky maj pH vt ne 7. pH je mrou na logaritmick kle. Tedy pokles pH o 1 jednotku odpovd desetinsobnmu nrstu kyselosti.
Mikroorganismy ijc v hornch vrstvch vodnch systm. Rozliujeme mezi fytoplanktonem, kter zvis na fotosyntze jako svm zdroji energie, a zooplanktonem, kter se iv fytoplanktonem.
Plnn znamen, jestli a do jak mry stty dodruj ustanoven smlouvy. Zvis na uskuteovn stanovench politik a na tom, zda jsou ony politiky nsledovny patinmi opatenmi. Plnn je mrou toho, nakolik se initel, na n je dohoda zaclena, tj. samosprva, spolenosti, organizace a jednotlivci, d zavdnmi povinnostmi. Viz t Implementace.
Elektromagnetick zen me interagovat s hmotou nap. ve form atom a molekul plynu (nap. plyny v atmosfe) nebo ve form pevnch a kapalnch stic (nap. aerosol) mnoha zpsoby. Hmota jako takov emituje zen v souladu se svm sloenm a teplotou. Zen me bt pohlceno ltkou, piem pohlcen energie me bt pemnna nebo znovu emitovna. A konen, zen tak me bt odklonno ze svho pvodnho smru (rozptleno) jako vsledek interakce s ltkou.
V jazyce Rmcov mluvy OSN o zmn klimatu Rmcov mluvy OSN o zmn klimatu (UNFCCC) jsou politiky provdny a/nebo zadvny vldou — asto ve spojen s obchodn sfrou a prmyslem vlastnho sttu, nebo s ostatnmi zemmi — k urychlen zmrujcch a adaptanch opaten. Pklady politik jsou uhlkov nebo jin energetick dan, normy pro spotebu paliva v automobilech atd. Spolen a koordinovan nebo sladn politiky jsou takov, kter smluvn strany zavd jednotn. Viz t Opaten (a http://cs.wikipedia.org/wiki/Politika).
Strategie a programy pro ovlivnn poptvky po zbo a/nebo slubch. V odvtv energetiky je clem DSM snen poptvky po elektin a zdrojch energie. DSM pomh sniovat emise sklenkovch plyn.
Vzjemn sladn soubor rznch opaten a/nebo technologi, kter veejn initel mou pout k dosaen poadovanho cle politiky. S roziovnm palety opaten a technologi se lze zabvat rznorodjmi jevy a nejistotami.
Viz Doba meziledov
Nhl posun nebo skok v prmrnch hodnotch signalizujc zmnu reimu klimatu (viz Vzorce promnlivosti klimatu). Pojem je nejastji pouvn v souvislosti s posunem klimatu v letech 1976/1977, kter se nejspe shodoval se zmnou chovn El Nia-Jin oscilace.
Referenn a zmrujc scne emis publikovan po dokonen Zvltn zprvy IPCC o scnch emis (SRES) (Nakienovi and Swart, 2000), tj. po roce 2000.
Ukazatel zaloen na radianch vlastnostech sklenkovch plyn dobe rozmench v ovzdu, udvajc radian psoben jednotkov hmotnosti danho sklenkovho plynu (dobe rozmenho v dnen atmosfe) za cel zvolen asov obdob, relativn vzhledem k oxidu uhliitmu. GWP pedstavuje kombinovan efekt rozdlnch dob, po kter tyto plyny zstvaj v atmosfe, a jejich relativn innosti v pohlcovn odchzejcho tepelnho infraervenho zen. Kjtsk protokol je zaloen na GWP z jednorzovch emis za nsledujcch sto let.
V souvislosti se zmrovnm zmny klimatu je potencil zmrovn takov zmrnn, kter me bt – ale jet nen – uskutenno v prbhu asu.
Trn potencil je potencil zmrovn zaloen na soukromch nkladech a soukromch diskontnch sazbch, u nho lze oekvat, e nastane za pedpovdanch trnch podmnek pi zahrnut politik a opaten platnch v dan dob, s tm, e jejich skuten pijet je omezeno barirami. Soukrom nklady a diskontn sazby odrej hledisko soukromch spotebitel a spolenost.
Ekonomick potencil je potencil zmrovn, kter bere v vahu spoleensk nklady a pnosy a spoleensk diskontn sazby, za pedpokladu, e trn innost je zlepovna politikami a opatenmi a e pekky se odstrauj. Spoleensk nklady a diskontn sazby odrej hledisko spolenosti. Spoleensk diskontn sazby jsou ni ne ty, je pouvaj soukrom investoi. Studi trnho potencilu se me vyut k informovn veejnch initel o potencilu zmrovn s existujcmi politikami a pekkami, zatmco studie ekonomickho potencilu ukazuj, eho lze doshnout, pokud by dal vhodn a nov politiky byly uvedeny do praxe, aby odstranily pekky a zohlednily spoleensk nklady a pnosy. Ekonomick potencil je tedy obecn vt ne trn potencil.
Technick potencil je velikost monho snen emis sklenkovch plyn nebo vylepen energetick innosti zavedenm technologie nebo praxe, kter ji byla pedvedena. Neuvd jasn vztah k nkladm, ale zavedenm „praktickch omezen“ me vzt v vahu implicitn ekonomick ohledy.
Situace, kdy lid maj zajitn pstup k dostatenmu mnostv bezpen a vivn potravy pro normln rst, vvoj a aktivn a zdrav ivot. Potravinov nejistota me bt zpsobena nedostupnost potravin, nedostatenou kupn silou, nevhodnou distribuc nebo nevhodnm pouitm jdla v domcnostech.
Oblast, z n zskv vodu potok, eka nebo jezero.
Pokud lze pravdpodobnost vskytu, vstupu nebo vsledku vyjdit kvantitativn, pak se to ve zprvch IPCC in pouitm standardn terminologie definovan nsledujcm zpsobem:
Potenciln budouc vvoj veliiny nebo souboru veliin, asto spoten pomoc modelu. Projekce odliujeme od pedpovd, abychom zdraznili, e do projekc vstupuj pedpoklady tkajc se napklad budoucho socioekonomickho a technologickho rozvoje, kter se mohou, ale nemus splnit, a jsou proto vystaveny vznamn nejistot. Viz t Projekce klimatu; Pedpov klimatu.
Projekce odezvy klimatickho systmu na scne emis nebo koncentrac sklenkovch plyn a aerosol, nebo scne radianho psoben, asto zaloen na simulovn klimatickmi modely. Projekce klimatu jsou odlin od pedpovd klimatu zdraznnm toho, e projekce klimatu zvisej na pouitm scni emis / koncentrac / radianho psoben; jsou tak zaloeny na pedpokladech tkajcch se napklad budoucho socioekonomickho a technologickho rozvoje, kter se mohou, ale nemus splnit; podlhaj proto vznamn nejistot.
Promnlivost klimatu oznauje kolsn prmrnho stavu a dalch statistik (jako standardn odchylky, vskytu extrm atd.) klimatu na vech prostorovch a asovch mtkch delch ne jednotliv povtrnostn udlosti. Promnlivost me bt dna pirozenmi vnitnmi procesy v klimatickm systmu (vnitn promnlivost), nebo zmnami v pirozenm nebo antropogennm vnjm psoben (vnj promnlivost). Viz t Zmna klimatu.
Jakkoli proces, innost nebo mechanismus, kter odstrauje sklenkov plyn, aerosol nebo prekurzor sklenkovho plynu nebo aerosolu z atmosfry.
Klima se me mnit ve velkm rozsahu prostorovch a asovch mtek. Prostorov mtka mou sahat od mstnch (mn ne 100 tisc km2) pes regionln (100 tisc a 10 milin km2) po kontinentln (10 a 100 milin km2). asov mtka se mn v rozsahu od seznnch po geologick (a do stovek milin let).
Obdob rychlho prmyslovho rstu s dalekoshlmi socilnmi a ekonomickmi dsledky, zanajc v Britnii bhem druh poloviny osmnctho stolet a roziujc se po Evrop a pozdji do dalch zem vetn Spojench stt. Dleitm impulzem tohoto rozvoje se stal vynlez parnho stroje. S prmyslovou revoluc zapoal siln nrst vyuit fosilnch paliv a tm i emis zejmna „fosilnho“ oxidu uhliitho. V tto Zprv odkazuj pojmy pedindustriln a industriln zjednoduen k obdobm ped rokem 1750 a po nm.
Voda tekouc eitm, vyjadovan napklad v m3/s.
Viz Prmyslov revoluce.
Viz Pedpov klimatu; Projekce klimatu; Projekce.
Pedpov nebo prognza klimatu je vsledek pokusu vypracovat odhad skutenho vvoje klimatu do budoucnosti, napklad v seznnch, mezironch nebo dlouhodobch asovch mtcch. Protoe budouc vvoj klimatickho systmu me bt siln citliv na poten podmnky, jsou takov pedpovdi obvykle pravdpodobnostn povahy. Viz t Projekce klimatu, Klimatick scn.
Organismus, jako teba hmyz, kter pen patogen z jednoho hostitele na jinho.
Vmna vdomost, zazen a jejich programovho vybaven, penz a zbo mezi aktry, kter vede k rozen technologie pro adaptaci nebo zmrovn. Tento pojem zahrnuje jak en technologi, tak technologickou spoluprci uvnit zem i mezi stty.
st redukc emis ve sttech Dodatku B, kter me bt vyrovnna nrstem emis nad jejich referenn hodnotu v zemch bez omezen. Me se to dt skrze (1) pemstn energeticky nron vroby do oblast bez omezen; (2) nrstem spoteby fosilnch paliv v tchto oblastech vinou poklesu mezinrodnch cen ropy a zemnho plynu zpsobenho poklesem poptvky po tchto energich; a (3) zmnami v pjmech (a tud v poadavcch na energii) dky lepm obchodnm podmnkm.
Okolnosti, ve kterch lze zmenit odstup mezi trnm potencilem jakkoli technologie nebo postupu a ekonomickm nebo technickm potencilem.
Viz Detekce a pisouzen.
Viz Vnj psoben
Neexistuje mezinrodn uznan definice pvodnch nrod. Bn charakteristika asto uvan v mezinrodnm prvu a agenturami Organizace spojench nrod k odlien pvodnch nrod zahrnuje: pobyt uvnit geograficky jasn tradin lokality nebo spojen s n, po pedcch zddn zem a prodn zdroje; udrovn kulturn a sociln identity, spoleensk, ekonomick, kulturn a politick instituce oddlen od dominantnch spolenost a kultur hlavnho proudu; pvod ve skupinch populace ptomnch v dan oblasti zpravidla ped vznikem modernch stt nebo teritori a vytyenm souasnch hranic; a sebeoznaen se za soust urit pvodn kulturn skupiny a touha uchovat tuto kulturn identitu.
Radian psoben je zmna bilance zivch tok, rozdlu dopadajcho a odchzejcho zen (vyjden ve wattech na metr tveren, W/m2) v tropopauze nsledkem zmny vnjho initele psobcho zmnu klimatu, napklad zmny koncentrace oxidu uhliitho nebo slunenho vkonu. Radian psoben se pot s hodnotami vech parametr troposfry zafixovanmi na jejich klidovch rovnch pot, co se nechaj teploty ve stratosfe, pokud byly vychleny, znovu nalzt radian-dynamickou rovnovhu. Radian psoben se nazve okamit, pokud neuvaujeme dn zmny teplot ve stratosfe. Pro ely tto zprvy je radian psoben dle definovno jako zmna vztaen k roku 1750, a pokud nen eeno jinak, odkazuje na globln a prmrnou ron hodnotu. („Ovlivnn“ by mohlo bt vstinj ne „psoben“, nicmn esk nzvoslov se ji ustlilo; poznmka pekladatele.)
mluva byla pijata 9. kvtna 1992 v New Yorku a podepsna na Summitu o Zemi (ES) v Riu de Janeiru v roce 1992 vce ne 150 stty a Evropskm spoleenstvm (EC). Jejm zkladnm clem je „stabilizace koncentrac sklenkovch plyn v atmosfe na rovni, kter by zamezila nebezpenmu antropogennmu zsahu do klimatickho systmu.“ Obsahuje zvazky pro vechny smluvn strany. Podle mluvy budou smluvn strany zahrnut v Dodatku I (vechny lensk zem OECD k roku 1990 a stty s transformujc se ekonomikou) usilovat do roku 2000 o nvrat k takov rovni emis sklenkovch plyn nekontrolovanch Montrealskm protokolem, kter odpovd roku 1990. mluva vstoupila v platnost v beznu 1994. Viz Kjtsk protokol.
Vztan hodnota pro miteln veliiny, od kter me bt potn alternativn vsledek, nap. bezzsahov scn pouit jako zklad pro analzu scn se zsahy.
Region je zem charakterizovan uritmi geografickmi a klimatologickmi rysy. Na klima regionu psob jak vlivy regionlnho a mstnho mtka jako topografie, zpsoby vyuit pdy, jezera atd., tak vzdlen vlivy z jinch region.
Emise metanu, nap. z ropnch nebo plynovch vrt, uhelnch loisek, raelini, plynovodnch potrub, skldek odpad nebo anaerobnch vyhnvacch ndr, mou bt zachyceny a pouity jako palivo nebo za njakm jinm ekonomickm elem (nap. chemick surovina).
Soubor asov vzanch a mitelnch cl pro potrn bdy, hladu, nemoc, negramotnosti, diskriminace en a degradace ivotnho prosted, dohodnutch na Summitu tiscilet OSN v roce 2000.
Pijateln a asto zjednoduen popis toho, jak se me vyvjet budoucnost, zaloen na logickm a vnitn konzistentnm souboru pedpoklad o dcch silch a klovch vztazch. Scne mohou bt odvozeny z projekc, ale asto jsou doplnny dodatenmi informacemi z dalch zdroj a nkdy kombinovan s popisem prbhu. Viz t Scne SRES; Klimatick scn; Scne emis.
Pouiteln vyjden budoucho vvoje emis stic, kter maj schopnost bt radian aktivn (nap. sklenkov plyny, aerosoly), zaloen na logickm a vnitn konzistentnm souboru pedpoklad o hnacch silch (jako jsou demografick a socioekonomick rozvoj, technologick zmny) a jejich hlavnch vzjemnch vztazch. Scne koncentrac, odvozen ze scn emis, jsou pouvny jako vstup do klimatickch model k vpotu projekc klimatu. V IPCC (1992) byl pedstaven soubor scn emis, kter byly pouity jako zklad projekc klimatu v IPCC (1996). Tyto scne emis jsou oznaovny jako scne IS92. Ve Zvltn zprv IPCC ke scnm emis (Nakienovi and Swart, 2000) byly publikovny nov scne emis, takzvan scne SRES. Pro vznam nkterch pojm vztahujcch se k tmto scnm viz Scne SRES.
Scne SRES jsou scne emis vyvinut dvojic Nakienovi et Swart (2000) a pouit, mimo jin, jako zklad pro nkter z projekc klimatu uvanch ve tvrt hodnotc zprv (AR4). Nsledujc pojmy jsou dleit pro lep pochopen struktury a vyuit sady scn SRES:
Rodina scn: Scne, kter maj podobn prbh demografick, spoleensk, ekonomick a zmny techniky. Sadu scn SRES tvo tyi rodiny scn: A1, A2, B1 a B2.
Ilustran scn: Scn, kter je ilustran pro kadou ze esti skupin scn uvaovanch ve Shrnut pro veejn initele (SPM) od Nakienovi et al. (2000). Jedn se o tyi pepracovan „scne zstupce“ pro skupiny scn A1B, A2, B1, B2 a dva doplujc scne skupin A1FI a A1T. Vechny skupiny scn jsou stejn vrohodn.
Scn zstupce: Scn, kter byl pvodn zveejnn v podob konceptu na webov strnce SRES jako zstupce dan rodiny scn. Vbr zstupc byl zaloen na tom, kter z pvodn stanovench hodnot nejlpe odrely prbh a rysy typickho modelu. Zstupci nejsou vce pravdpodobn ne jin scne, ale jsou povaovny tmem autor SRES jako ilustran ke konkrtnmu prbhu. V pepracovan podob jsou zahrnuty v prci Nakienovi and Swart (2000). Tyto scne podstoupily nejdkladnj zkoumn celm tmem autor a bhem otevenho procesu SRES. Byly tak vybrny scne pro ilustraci zbylch dvou skupin scn.
Popis prbhu: podrobn popis scne (nebo rodiny scn), zdrazujc hlavn vlastnosti scne, vztahy mezi klovmi dcmi silami a dynamiku jejich vvoje.
V souvislosti se zmrovnm zmny klimatu se setrvanost vztahuje k obtnosti zmn vyplvaj z dosavadnch podmnek ve spolenosti, jako jsou fyzick kapitl vytvoen lidmi, prodn kapitl a spoleensk nefyzick kapitl, zahrnujc instituce, pedpisy a normy. Existujc struktury se ve spolenostech ukotvuj, a tm je zmna ztena. V souvislosti s klimatickm systmem se setrvanost vztahuje k prodlev ve zmn klimatu pot, co bylo uplatnno vnj psoben, a k pokraovn zmny klimatu jet po tom, co bylo vnj psoben ustleno.
Viz Zamrzl pda
Souhrn zpsobilost, zdroj a instituc sttu nebo regionu pro zavdn innch adaptanch opaten.
Je to zpsobilost sttu snit antropogenn emise sklenkovch plyn nebo zvtit prodn propady; jde o dovednosti, zpsobilosti, zdatnosti a odbornosti, kterch zem doshla, a zvis na technologii, institucch, bohatstv, spravedlivosti, infrastruktue a vdomostech. ivnou pdou pro schopnost zmrovn je cesta udritelnho rozvoje, kterou dan stt zvolil.
Sklenkov plyny inn pohlcuj tepeln infraerven zen emitovan povrchem Zem, samotnou atmosfrou vlivem tch samch plyn a oblanost. Zen atmosfry je emitovno vemi smry, tedy i dol k povrchu Zem. Sklenkov plyny tak zadruj teplo uvnit systmu povrch-troposfra. Toto se nazv sklenkov jev. Tepeln infraerven zen v troposfe siln souvis s teplotou atmosfry ve vce, v n je emitovno. V troposfe obecn teplota kles s vkou. hrn infraervenho zen emitovanho do vesmru bval takov, jako by pochzelo z vky s prmrnou teplotou −19 °C, co bylo v rovnovze s pichzejcm slunenm zenm, zatmco povrch Zem byl udrovn na mnohem vy prmrn teplot +14 °C. Nrst koncentrac sklenkovch plyn vede ke zven neprsvitnosti atmosfry v infraerven oblasti spektra, a tud k tomu, e do vesmru odchz zen a z vt vky s ni teplotou. Tak vznik radian psoben, kter vede k poslen sklenkovho efektu, takzvanmu zeslenmu sklenkovmu jevu. (Mn se i zen z ovzdu na zem, kter nyn pochz z nich, a tedy teplejch vrstev ovzdu – pozn. pekl.)
Sklenkov plyny jsou takov prodn nebo antropogenn plynn sloky atmosfry, kter pohlcuj a emituj zen uritch vlnovch dlek v oblasti spektra tepelnho infraervenho zen emitovanho povrchem Zem, samotnou atmosfrou a oblanost. Tato vlastnost zpsobuje sklenkov efekt. Prvoadmi sklenkovmi plyny v atmosfe Zem jsou vodn pra (H2O), oxid uhliit (CO2), oxid dusn (N2O), metan (CH4) a ozn (O3). Krom toho je v atmosfe ada sklenkovch plyn vytvoench vhradn lovkem, jako jsou halogenovan uhlovodky a dal sloueniny obsahujc chlr a brm, ktermi se zabval Montrealsk protokol. Vedle CO2, N2O a CH4 se Kjtsk protokol tk dalch sklenkovch plyn – fluoridu srovho (SF6), hydrofluorouhlovodk (HFCs) a zcela fluorovanch uhlovodk (PFCs).
Slunce vykazuje obdob zven aktivity projevujc se v potu slunench skvrn, ale tak v zivm vkonu, magnetick aktivit a emisemi vysokoenergetickch stic. Tyto vkyvy se dj na asovch mtkch od milin let po minuty.
Elektromagnetick zen emitovan Sluncem. Oznauje se tak jako krtkovlnn zen. Slunen zen m charakteristick rozsah vlnovch dlek (spektrum) uren teplotou Slunce; slunen spektrum m maximum ve viditeln oblasti. Viz t Tepeln infraerven zen, Celkov slunen ozenost.
Seznn nahromadn pomalu tajcho snhu.
Veker dopady sjednocen pes odvtv a/nebo regiony. Shrnut dopad vyaduje znalost (nebo pedpoklady o) relativn dleitosti jednotlivch dopad v danch odvtvch a regionech. Posouzen souhrnnch dopad zahrnuje napklad celkov poet zasaench lid nebo celkov ekonomick nklady.
rove dvry ve sprvnost zvru je v tto zprv vyjdena pouitm standardn terminologie definovan nsledujcm zpsobem:
Mnostv odebran vody nenvratn ztracen bhem jejho pouit (odpaovnm a pi vrob zbo). Spoteba vody je rovna rozdlu odbru vody a zptnho odtoku.
Udrovn konstantnch atmosfrickch koncentrac jednoho nebo vce sklenkovch plyn (nap. oxidu uhliitho) nebo ekvivalentu CO2 skupiny sklenkovch plyn. Analzy nebo scne stabilizace se tkaj stabilizace koncentrace sklenkovch plyn v atmosfe.
Soubor smrnic nebo zkon naizujc nebo definujc proveden (nap. kvalitu, rozmry, parametry, metody testovn a pravidla pouvn). Standardy vrobku, technologie nebo funknch vlastnost stanovuj minimln poadavky na doten vrobky nebo technologie. Normy vedou ke snen emis sklenkovch plyn spojench s vrobou nebo pouvnm vrobk a/nebo vyuvnm technologi.
Skupina stt obsaench v Dodatku I (po prav z roku 1998) k Rmcov mluv OSN o zmn klimatu (UNFCCC), zahrnujc vechny zem OECD k roku 1990 a zem s transformujc se ekonomikou. V lncch 4.2 (a) a 4.2 (b) mluvy se stty Dodatku I vslovn zavzaly k zmru do roku 2000 vrtit jednotliv nebo spolen sv emise sklenkovch plyn na rove roku 1990. Ostatn zem jsou standardn oznaeny jako stty mimo Dodatek I. Seznam stt Dodatku I viz http://unfccc.int; seznam zem OECD viz http://www.oecd.org.
Skupina stt obsaench v Dodatku II k Rmcov mluv OSN o zmn klimatu (UNFCCC), zahrnujc vechny zem OECD k roku 1990. Podle lnku 4.2 (g) mluvy tyto stty poskytnou finann prostedky na pomoc rozvojovm zemm dostt svm zvazkm, jako je pprava nrodnch zprv. Oekv se dle, e stty Dodatku II podpo postoupen environmentln etrnch technologi rozvojovm zemm. Seznam stt Dodatku II viz http://unfccc.int; seznam zem OECD viz http://www.oecd.org.
Stty obsaen v Dodatku B Kjtskho protokolu, kter souhlasily s clem snen svch emis sklenkovch plyn, zahrnujc vechny stty Dodatku I (po prav z roku 1998) s vjimkou Turecka a Bloruska. Seznam stt Dodatku I viz http://unfccc.int.
Znan stabiln zvrstven oblast atmosfry nad troposfrou sahajc od asi 10 km (v prmrnm rozsahu od 9 km ve vysokch zempisnch kch do 16 km v tropech) a do cca 50 km vky.
Napklad zmna v relativnm podlu na hrubm domcm produktu (GDP) vytvoenm prmyslovm i zemdlskm odvtvm nebo odvtvm slueb v danm hospodstv; nebo obecnji, systmov transformace, pi nich nkter sloky jsou nebo by mohly bt nahrazeny jinmi.
Stedn vka hladiny moe je bn definovna jako prmrn relativn vka hladiny moe za urit obdob, msc nebo rok, dostaten dlouh na zprmrovn pechodnch jev, jako vln a slap. Relativn vka hladiny moe je vka hladina moe stanoven mareografem vzhledem k zemi, nad kterou se rozkld. Viz Zmna vky / vzestup hladiny moe.
Oblast pevniny s nzkmi srkami, kde nzkmi se obecn rozum mn ne 250 mm srek ron.
V bnm vyjden je sucho „dlouhotrvajc absence nebo vrazn nedostatek srek“, „deficit srek vedouc k nedostatku vody pro nkter innosti nebo skupiny lid“ nebo „obdob neobvykle suchho poas s nedostatkem srek trvajc dost dlouho na to, aby zpsobilo vnou hydrologickou nerovnovhu“ (Heim, 2002). Sucho bylo definovno mnoha zpsoby. Zemdlsk sucho se vztahuje k vlhkostnmu deficitu ve svrchnm piblin 1 metru pdy (koenov oblasti), kter ovlivn rodu, meteorologick sucho je pedevm dlouhodob deficit srek a hydrologick sucho se vyznauje podnormlnmi prtoky a nzkou hladinou jezer a spodn vody. Velesucho je prodluovan a pronikav sucho, trvajc mnohem dle ne bn, obvykle desetilet i vce.
Oekv se, e zmna klimatu, zvlt pak mrn zmna klimatu, bude mt pozitivn a negativn vlivy na trn fungujc odvtv, avak se znanmi rozdly nap rznmi odvtvmi a regiony zvisejcmi jak na rychlosti, tak na velikosti zmny klimatu. Souet zpornch i kladnch trnch pnos a nklad pes vechna odvtv a vechny regiony za dan obdob se nazv suma trnch pnos. Suma trnch pnos nezahrnuje netrn dopady.
Vtinou povaovan za technologick zdokonalen, kdy lze z danho mnostv zdroj zskat vce zbo a slueb nebo lep kvalitu (vrobn faktory). Ekonomick modely rozliuj technologickou zmnu vnjho (autonomn) a vnitnho pvodu a vynucenou. Autonomn (vnj) technologick zmna je vnucen z vnjku modelu, obvykle v podob asovho trendu ovlivujcho poptvku po energii nebo rst svtov produkce. Vnitn technologick zmna je vsledkem ekonomickch innost uvnit modelu, tj. vbr technologi je zahrnut v modelu a ovlivuje poptvku po energii a /nebo ekonomick rst. Vynucen technologick zmna znamen vnitn technologickou zmnu, avak pidv dal zmny vyvolan politikami a opatenmi, jako jsou uhlkov dan motivujc vdeckovzkumn sil.
Praktick aplikace znalost ke splnn jednotlivch kol, kter vyuv jak technick prostedky (zazen, vybaven), tak (sociln) vdomosti („software“, znalosti pro vrobu a pouvn prostedk).
Ve spojitosti s vzestupem hladiny moe oznauje nrst objemu (a pokles hustoty), kter je dsledkem oteplovn vody. Oteplovn ocenu vede ke zvten jeho objemu, a tud k vzestupu hladiny mo. Viz Zmna vky hladiny moe.
Zen emitovan povrchem Zem, atmosfrou a oblanost. Je t znmo jako zemsk nebo dlouhovlnn zen a mlo by se rozliovat od toho infraervenho zen, kter je soust slunenho spektra. Infraerven zen obecn m vlnov dlky vt, ne jsou vlnov dlky erven barvy ve viditeln sti spektra. Spektrum tepelnho infraervenho zen je v praxi odlin od spektra krtkovlnnho neboli slunenho zen v dsledku rozdlu v teplotch mezi Sluncem a systmem Zem-atmosfra. (Absolutn teplota Slunce je dvacetkrt vy ne teploty na Zemi a proto jsou vlnov dlky slunenho zen dvacetkrt krat; v oboru vlnovch dlek nad pt mikrometr je podl slunenho zen oproti zemskmu zanedbateln – pozn. pekl.)
Teplota se m podl vrt sahajcch destky a stovky metr pod povrch Zem. Prbh teplot v zvislosti na hloubce se bn uv k odvozen asovch zmn povrchov teploty zem v mtku stalet.
Teplota zem tsn pod povrchem (asto ve svrchnch 10 cm).
Zonln zprmrovan meridionln (sever-jih) trozmrn cirkulace velkho mtka v ocenech. V Atlantickm ocenu tato cirkulace un relativn tepl svrchn vody na sever a relativn chladn hlubinn vody na jih. Golfsk proud tvo st tto cirkulace v Atlantiku.
Stty prochzejc zmnou ze sytmu plnovanho hospodstv k trn ekonomice.
Hranice mezi troposfrou a stratosfrou.
Nejspodnj st atmosfry od povrchu do piblin 10 km vky ve stednch kch (v prmrnm rozsahu od 9 km ve vysokch zempisnch kch do 16 km v tropech), kde se tvo oblanost a poas. V troposfe teplota obecn kles s vkou.
Koncept trvale udritelnho rozvoje byl zaveden ve World Conservation Strategy (IUCN 1980) a m koeny v pojet trvale udriteln spolenosti a v hospodaen s obnovitelnmi zdroji. Byl pijat Svtovou komis pro ivotn prosted a rozvoj (WCED) v roce 1987 a konferenc v Riu de Janeiru roku 1992 jako proces promny, v nm vyuvn zdroj, veden investic, orientace rozvoje technologi a institucionln zmny jsou vechny v souladu a zvtuj jak souasn, tak budouc potencil k uspokojen lidskch poteb a snaen. SD propojuje politick, spoleensk, ekonomick a environmentln rozmr.
Dopady, kter mohou bt finann vysleny a pmo ovlivuj hrub domc produkt (GDP) – nap. zmny v cen zemdlskch vstup a/nebo zbo. Viz t Netrn dopady.
Viz Potencil zmrovn.
Je to pomr, ve kterm se smuj ciz mny. Vtina ekonomik tyto sazby denn zveejuje a sazby se pro vechny realizovan smny deviz jen mlo li. V nkterch rozvojovch ekonomikch se mohou oficiln kursy a kursy na ernm trhu liit znan a je tk MER stanovit.
Kdy se vzkumnci a firmy seznamuj s novmi technologickmi postupy nebo zskvaj zkuenosti dky rozen vrob, mohou pijt na zpsoby, jak postupy vylepit a snit nklady. Pouit se prax je typem technologick zmny zaloen na zkuenostech.
Mnostv emis oxidu uhliitho na jednotku hrubho domcho produktu.
Termn uvan k popisu toku uhlku (v rznch formch, nap. jako oxid uhliit) v atmosfe, ocenu, pevninsk biosfe a litosfe.
Viz Jmn
Pemna krajiny z pirozenho stavu nebo pirozen obhospodaovanho stavu (nap. zemdlstvm) na msto; proces vyvolan migrac z venkova do mst, kdy rostouc podl populace sttu nebo regionu zan t v sdlech definovanch jako mstsk stediska.
Mra vskytu mrt v rmci populace; vpoet mrtnosti pihl k mnostvm mrt v zvislosti na vku, a me tedy poskytnout daje o oekvan dob ivota a rozsahu pedasnch mrt.
Je to ukazatel na ptistupov kle (rove vysok, stedn, stedn nzk, nzk a velmi nzk) navren k oznaen stupn vdeckho porozumn initelm radianho psoben, kter ovlivuj zmnu klimatu. Tento ukazatel pedstavuje subjektivn posouzen jistoty ohledn fyziklnch / chemickch mechanism urujcch radian psoben a shody tkajc se kvantitativnho odhadu a jeho nejistoty pro kad initel.
Nklady kod, kterm se zabrnilo, nebo pnosy plynouc ze schvlen a uskutenn adaptanch opaten.
Budouc zmna klimatu vyvolan emisemi sklenkovch plyn do atmosfry ovlivn globln uhlkov cyklus. Zmny v globlnm uhlkovm cyklu postupn ovlivn podl antropogennch sklenkovch plyn, kter zstanou v atmosfe, a tedy atmosfrickou koncentraci sklenkovch plyn, vedouc k dal zmn klimatu. Tato zptn vazba se nazv vazba klima – uhlkov cyklus. Prvn generace model potajcch s touto vazbou (propojench model klima – uh. cyklus) naznauje, e s globlnm oteplovnm se bude zvyovat podl antropogennho CO2, kter zstane v atmosfe.
Uitky z politik, kter jsou uskuteovny k dosaen nkolika cl souasn. Politiky navren pro zmrovn mnostv sklenkovch plyn maj vtinou dal, asto nejmn stejn dleit odvodnn (nap. vztaen k clm rozvoje, udritelnosti a spravedlivosti).
Vnj psoben oznauje hybnou slu, kter nen soust klimatickho systmu, ale zpsobuje v nm zmnu. Jde zejmna o vulkanick erupce, zmny Slunce a antropogenn zmny ve sloen atmosfry a ve vyuit pdy.
Reprodukn exploze as i sinic v jezeru, ece nebo ocenu.
Stt zav vodn stres, pokud se dostupn zsoba sladk vody projevuje vzhledem k jejmu odbru jako vznamn omezen rozvoje. V globlnm hodnocen se povod s vodnm stresem asto definuj tm, e maj mn ne 1000 m3/rok dostupn vody na obyvatele (zaloeno na dlouhodobm prmrnm odtoku). Tak odbry pesahujc 20 % obnoviteln vodn zsoby se pouvaj jako indiktory vodnho stresu. Plodina je vystavena vodnmu stresu, pokud mnostv dostupn pdn vody, a tm skuten evapotranspirace, je men ne nroky potenciln evapotranspirace.
pln znik celho biologickho druhu.
Vyuvnm pdy se oznauje celek opaten, innost a vklad uskuteovanch pro urit typ pdnho pokryvu (soubor lidskch innost). Termn vyuit pdy je pouvn tak ve smyslu spoleenskch a ekonomickch cl, pro n je pda obhospodaovna (nap. pastva, tba deva i ochrana prody). Zmna vyuit pdy (i krajiny) znamen zmnu ve vyuit nebo obhospodaovn pdy lidmi, kter me vst ke zmn pdnho pokryvu. Zmna pokryvu a vyuit pdy (krajiny) me mt vliv na povrchov albedo, evapotranspiraci, zdroje a propady sklenkovch plyn nebo na jin vlastnosti klimatickho systmu, a me tedy radian psobit a/nebo jinak mstn nebo globln ovlivovat klima. Viz t Zprvu IPCC o vyuit pdy, zmnch vyuit pdy a lesnictv (IPCC, 2000).
Viz technologick zmna.
Doasn nrst vky hladiny moe nsledkem extrmnch meteorologickch podmnek (nzkho atmosfrickho tlaku a/nebo silnho vtru) v konkrtn lokalit. Definuje se jako pebytek oproti rovni, kterou lze v danm ase a mst oekvat od samotnho slapovho kolsn.
Pirozen promnlivost klimatickho systmu se zvlt v mtku ronch obdob a delm dje pevn v preferovanch prostorovch a asovch vzorech. Je to vlivem dynamickch vlastnost atmosfrick cirkulace a interakc s povrchem pevnin a ocen. Takovto vzorce se asto nazvaj reimy, mdy nebo dlkov propojen. Pkladem jsou Severoatlantick oscilace (NAO), Pacificko- Severoamerick md (PNA), El Nio – Jin oscilace (ENSO), cirkumpolrn mdy promnlivosti severn (NAM; dve nazvan Arktick oscilace, AO) a jin polokoule (SAM; dve nazvan Antarktick oscilace, AAO). Mnoh z vraznch md promnlivosti klimatu jsou diskutovny v sekci 3.6 Zprvy Pracovn skupiny I (WGI).
Proces zahrnujc oddlen oxidu uhliitho z prmyslovch a energetickch zdroj, pepravu do msta skladovn a dlouhodobou izolaci od atmosfry.
Vsadba novch les v zemch, na kterch v minulosti lesy nerostly (minimln 50 let). Diskuse termnu les a souvisejcch pojm jako zalesovn, znovuzalesovn a odlesovn je uvedena ve Zprv IPCC o vyuit pdy, zmnch vyuit pdy a lesnictv (IPCC, 2000). Rovn ve Zprv o definicch a metodologickch monostech inventarizace emis z degradace lesa a nien dalch typ vegetace vyvolanch pmo lovkem (IPCC, 2003).
Porzn pda nebo hornina s sten nebo pln zamrzlou vodou (Van Everdingen, 1998). Zamrzl pda zahrnuje permafrost. Pda, kter kadoron zamrz a rozmrz se nazv seznn zamrzl pda.
Hromadn soli v pd.
Obecn jde o nahrazen paliva B palivem A. V diskusi o zmn klimatu se rozum, e palivo A m men obsah uhlku ne palivo B, nap. nahrazen uhl zemnm plynem.
Jsou mezi esti sklenkovmi plyny, kter se maj omezovat podle Kjtskho protokolu. Jsou to vedlej produkty taven hlinku a obohacovn uranu. Tak nahrazuj chlorofluorouhlovodky pi prmyslov vrob polovodi.
Zdokonalen znamen zaveden novch nebo upravench soustek nebo vybaven, nebo proveden konstruknch prav existujc infrastruktury, kter bu nebyly v dob vstavby k dispozici nebo nebyly povaovny za nutn. elem zdokonalen v souvislosti se zmnou klimatu je obecn zajistit, aby stvajc infrastruktura vyhovla novm konstruknm pedpism, kter mohou bt poadovny za zmnnch klimatickch podmnek.
Pojem zdroj se vztahuje k jakmukoli procesu, innosti nebo mechanismu, kter uvoluje sklenkov plyn, aerosol nebo prekurzor sklenkovho plynu nebo aerosolu do atmosfry. Zdroj me tak odkazovat nap. na zdroj energie.
Zmna klimatu oznauje zmnu stavu klimatu, kterou lze rozpoznat (nap. vyuitm statistickch test) ve zmnch prmru a/nebo promnlivosti jeho vlastnost a kter petrvv po dosti dlouh obdob, typicky destek let nebo dle. Zmna klimatu me bt nsledkem pirozench vnitnch proces nebo vnjch sil nebo dsledkem trvalch antropogennch zmn ve sloen atmosfry nebo ve vyuit pdy. Vimnte si, e Rmcov mluva OSN o zmn klimatu (UNFCCC) v lnku 1 definuje zmnu klimatu takto: „zmna klimatu, kter je pisuzovna pmo nebo nepmo lidsk aktivit, je mn sloen globln atmosfry, a kter je navc k pirozen klimatick promnlivosti pozorovna po mrn asov obdob“. UNFCCC tedy rozliuje mezi zmnou klimatu, ji lze pipsat lidskm aktivitm mncm sloen atmosfry, a promnlivost klimatu odpovdajc pirozenm pinm. Viz t Promnlivost klimatu; Detekce a pisouzen.
Vka hladiny moe se me mnit, jak globln tak mstn, vlivem (i) zmn tvaru ocenskch pnv, (ii) zmn celkov hmotnosti vody a (iii) zmn v hustot vody. Mezi initele vedouc k vzestupu hladiny moe pi globlnm oteplovn pat jak nrst celkovho mnostv vody tnm snhu a ledu na pevnin, tak zmny v hustot vody vlivem vzrstu teplot vody v ocenu a zmnm jej slanosti. Relativn vzestup hladiny moe nastv tam, kde roste mstn vka hladiny ocenu vzhledem k pevnin, co me bt zpsobeno vzestupem hladiny ocenu a/nebo poklesem vky pevniny. Viz t Stedn vka hladiny moe, Tepeln roztanost.
Technologick zmna a nhrada, kter sniuje vstupy zdroj a emise na jednotku vstupu. Akoli by ke snen emis vedlo vcero socilnch, ekonomickch a technologickch politik, pokud se te zmny klimatu, zmrovnm se rozum zavdn takovch politik, jejich clem je snen emis a zvten propad sklenkovch plyn.
Vsadba lesa na zem, kter bylo v minulosti zalesnn, ale bylo mezitm pemnno k jinmu vyuit. Diskuse termnu les a souvisejcch pojm jako zalesovn, znovuzalesovn a odlesovn je uvedena ve Zprv IPCC o vyuit pdy, zmnch vyuit pdy a lesnictv (IPCC, 2000). Rovn ve Zprv o definicch a metodologickch monostech inventarizace emis z degradace lesa a nien dalch typ vegetace vyvolanch pmo lovkem (IPCC, 2003).
Viz Plankton
Klimatick zptn vazba zahrnujc zmny albeda Zem. Obvykle se vztahuje ke zmnm v kryosfe, kter m albedo mnohem vt (~0,8) ne prmrn planetrn albedo (0,3). V oteplujcm se klimatu se oekv, e kryosfra bude ustupovat, celkov albedo Zem se bude zmenovat a vce slunen energie bude absorbovno, co povede k dalmu oteplovn Zem.
Klimatick zptn vazba zahrnujc zmny jakchkoli vlastnost mrak jako odezvy na jin atmosfrick zmny. Pochopen zptnch vazeb oblanosti a uren jejich velikost a znamnka vyaduje porozumt tomu, jak zmna klimatu me ovlivnit spektrum typ mrak, pokryt oblanost, jej vku a radian vlastnosti mrak, a tak odhadnout dopad tchto zmn na radian bilanci Zem. Zptn vazby oblanosti zstvaj v souasnosti nejvtm zdrojem nejistoty v odhadech citlivosti klimatu. Viz t Radian psoben.
Zranitelnost je mrou toho, nakolik systm podlh nepznivm vlivm zmny klimatu vetn klimatick promnlivosti a extrm a je neschopn si s nimi poradit. Zranitelnost je funkc povahy, velikosti a rychlosti zmny klimatu, kolsn, ktermu je systm vystaven, jeho citlivosti a schopnosti adaptace.
Poslen rstu rostlin jako dsledek zven koncentrace oxidu uhliitho (CO2) v atmosfe. V zvislosti na svm mechanismu fotosyntzy jsou urit druhy rostlin na zmny v atmosfrick koncentraci CO2 citlivj.
pln seznam stt nlecch do Dodatku I UNFCCC, mimo Dodatek I UNFCCC a do OECD viz http://www.unfccc.int a http://www.oecd.org. Kdekoli to v tto Zprv bylo relevantn, stty byly seskupeny do region podle klasifikace UNFCCC a jejho Kjtskho protokolu. Stty, kter vstoupily do Evropsk unie po roce 1997, jsou proto jet zaazeny do Dodatku I EIT. Stty v kadm z regionlnch seskupen pouitch v tto Zprv zahrnuj: *
Dodatek I EIT: Blorusko, Bulharsko, esk republika, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotysko, Maarsko, Polsko, Rumunsko, Rusk federace, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina
Evropa Dodatek II & M&T: Belgie, Dnsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itlie, Lichtentejnsko, Lucembursko, Nmecko, Nizozem, Norsko, Portugalsko, Rakousko, ecko, Spojen krlovstv, panlsko, vdsko, vcarsko; Monako a Turecko
JANZ: Austrlie, Japonsko, Nov Zland
Blzk Vchod: Bahrajn, Islmsk republika rn, Izrael, Jemen, Jordnsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Omn, Sadsk Arbie, Spojen arabsk emirty, Srie
Latinsk Amerika & Karibik: Antigua & Barbuda, Argentina, Bahamy, Barbados, Belize, Bolvie, Brazlie, Costa Rica, Dominika, Dominiknsk republika, Ekvdor, Chile, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Jamaika, Kolumbie, Kuba, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador, Surinam, Svat Lucie, Svat Krytof-Nevis-Anguilla, Svat Vincent-Grenadiny, Trinidad a Tobago, Uruguay, Venezuela
Vchodn Asie mimo Dodatek I: na, Kamboda, Korea (KLDR), Laos, Mongolsko, Republika Korea, Vietnam
Jin Asie: Afghnistn, Banglad, Bhtn, Cookovy ostrovy, Fidi, Filipny, Indie, Indonsie, Kiribati, Komory, Malajsie, Maledivy, Marshallovy ostrovy, Mikronsie (Federace stt), Myanmar, Nauru, Niue, Nepl, Pkistn, Palau, Papua Nov Guinea, Samoa, Singapur, Sr Lanka, alamounovy ostrovy, Thajsko, Tonga, Tuvalu, Vanuatu, Vchodn Timor
Severn Amerika: Kanada, Spojen stty americk
Ostatn mimo Dodatek I: Albnie, Armnie, zerbjdn, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Kazachstn, Kypr, Kyrgyzstn, Malta, Moldvie, Republika Makedonie, San Marino, Srbsko, Tdikistn, Turkmenistn, Uzbekistn
Afrika: Alrsko, Angola, Benin, Botswana, Burkina Faso, Burundi, ad, Demokratick republika Kongo, Dibuti, Egypt, Eritrea, Etiopie, Gabon, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Jihoafrick republika, Kamerun, Kapverdy, Kea, Kongo, Lesotho, Librie, Libye, Madagaskar, Malawi, Mali, Maroko, Mauricius, Mauritnie, Mozambik, Namibie, Niger, Nigrie, Pobe slonoviny, Rovnkov Guinea, Rwanda, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Sjednocen republika Tanzanie, Stedoafrick republika, Sdn, Svat Tom a Princv ostrov, Svazijsko, Togo, Tunisko, Uganda, Zambie, Zimbabwe
* pln soubor dat pro vechny stty k roku 2004 pro vechny regiony nebyl k dispozici.